Editorial

Vážení čtenáři,

ne že by se domácí politická scéna nějak uklidňovala – to jen jsme si asi na tu podprovinční úroveň začali zvykat. To bychom, i když je to velmi obtížné, ovšem rozhodně neměli! Tématem tohoto čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ je však nicméně dění ve Spojených státech amerických, taktéž nadmíru hodné pozoru, s přesahem do mezinárodních vztahů a bezpečnosti. Na tomto místě pak krátce reflektujme některé aspekty důležitých jevů, které by jinak mohly (ke škodě věci) zůstat stranou naší pozornosti.

Číst dál...

Nepolitičnost znamená bezbrannost

Tento text slouží zejména jako osobní silné přihlášení se k myšlence, která již byla veřejně vyslovena několikrát, většinou však spíše ostýchavě, někdy jako by se ten který autor až omlouval. V posledních týdnech ji daleko razantněji presentoval Bohumil Doležal, z jehož článků budu podstatné pasáže citovat a od nějž jsem si také vypůjčil titul.

Číst dál...

Počátky konfliktu mezi československou vládou a bolševiky II.

(Druhá část druhé ukázky z připravované knihy Genese Československa… zde část první.)

Koncem března 1918 se skupina levicových sociálních demokratů z Petrohradu přesunula společně se sovětskou vládou do Moskvy, kde začala vydávat noviny Průkopník, propagandistický orgán bolševiků. Další skupina socialistů z Kyjeva se také přemístila do Moskvy, kde byla 18. května 1918 poprvé vydána Svoboda, jež se stala druhým československým radikálně socialistickým periodikem ve městě. Moskva se tak stala ruským centrem československého komunistického hnutí, jež se odpoutalo od zahraničního odboje svou radikálně marxistickou ideologií, ačkoli akceptovalo program nezávislého českého státu.

Číst dál...

Pastorace a politika

Nevím, jak je tomu ve vašem kraji, ale na severní Moravě a ve Slezsku byla atmosféra ve společnosti po prezidentských volbách velmi vyhrocená. Nejenže docházelo k bolestivým rozdělením v mnoha rodinách, ale napětí zasáhlo i církve. Je jen přirozené, že se promítlo i do pastoračních vztahů.

Číst dál...

Nestyďme se za vlastenectví

Nikola Schmidt kritizoval v článku „Humanismus či vlastenectví?“ (Lidové noviny, 29. března 2018) předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila za to, že o francouzském policistovi Arnaudu Beltramovi napsal, že jeho oběť (nechal se vyměnit za jedno rukojmí islámského teroristy a následně byl tímto teroristou zabit) byla aktem „služby své zemi a jejím občanům“. Nikola Schmidt kvitoval, že Pospíšil označil Arnauda za „příkladného člověka“, vadí mu ale tvrzení, že jednal jako vlastenec.

Číst dál...

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.