Ruská strategie a evropská uprchlická krize I.
Úvod
Před čtyřiceti lety byl pro Moskvu vážným dlouhodobým problémem rychlý vzestup muslimské populace v SSSR. Spekulovalo se, že vysoká porodnost muslimů v Sovětském svazu změní SSSR do poloviny jednadvacátého století v zemi s převážně muslimským obyvatelstvem. Je zvláštní ironií – a nejde jen o podivnou vrtkavost osudu –, že dnes totožným vyhlídkám čelí NATO.
Ruské ozbrojené síly oficiálně vtáhly do Sýrie 30. září 2015. Tou dobou již byla mohutná invaze muslimských „uprchlíků“ do Evropy v plném proudu, když postupně sílila od jara přes léto daného roku. Tato záplava migrantů se zvedla bez nějaké dramatické změny v syrské krizi. Podle zprávy investigativního novináře Witolda Gadowského, která vyšla v polovině září 2015, byla mezi lidmi proudícími tehdy do srdce Evropy i jiná individua než uprchlíci a možná se tam infiltrovali i teroristé Islámského státu.1
Gadowski již byl velmi známý válečný reportér, režisér dokumentárních filmů a nositel několika novinářských cen v Polsku i za hranicemi. Do Sýrie přišel v roce 2015 a zjistil, že na území ovládaném Islámským státem (ISIS) neexistuje šance dostat se z jimi ovládaného území bez povolení. Jak vysvětlil, trestem za takový pokus bylo ukřižování.2
Proud uprchlíků byl podle názoru Gadowského spuštěn rozhodnutím, které padlo v Moskvě a snad v Teheránu. Hromadné vraždění syrských civilistů bylo ve skutečnosti pokračováním plánu chráněnce Rusů, syrského diktátora Bašára al-Asada – jehož oddíly vyvraždily sedmkrát více civilistů než ISIS.3 Když přiletěly ruské bombardéry, stalo se cílem útoků ještě více civilistů.4
Zvlášť zajímavé a v rozporu s veřejnými prohlášeními je to, že ruští a čínští technici horlivě pomáhali ISIS udržet si dobytá vrtná zařízení a rafinerie ropy, zatímco Rusy vycvičení iráčtí vojenští důstojníci (dříve v armádě Saddáma Husajna) vedli síly ISIS proti bagdádské vládě (která založila spojené centrály tajných služeb společně s Íránem a Ruskem).5 Z toho i z dalšího vysvítá, že Rusko hraje na Blízkém východě dvojí hru.
ISIS si pomocí irácké ropné infrastruktury a za tajné ruské technické podpory přišel „prodejem více než 60 tisíc barelů ropy za den“ za rok na 800 miliónů amerických dolarů. To však nebylo pro Islámský stát jediným zdrojem příjmu. Podle Gadowského
...Islámský stát obchoduje s uměleckými díly a s vykopávkami. Není pravda, že by se památky starověké kultury ničily. Prodávají se a vynášejí tučný zisk. V devadesáti procentech případů je přitom prostředníkem ruská mafie. Ruská, turecká a albánská mafie těží z Islámského státu i z vlny uprchlíků.6
Ruská mafie není v podstatě prostě „ruskou mafií“, a totéž lze říci o mafiánských organizacích, které se objevují po celém „bývalém“ komunistickém světě. Podle Briana Whitmora (Radio Svobodná Evropa / Radio Svoboda) „je nyní organizovaný zločin důležitým prvkem ruského způsobu vládnutí“.7 Podle Gadowského je cílem ruské hry „dát mat Evropě, a v menší míře i Spojeným státům“. Před veřejností Rusko předstírá, že bojuje proti ISIS. Ve skutečnosti mu však pomáhá. Podstatou plánu bylo, že Syřané vyráběli uprchlíky terorizováním syrských civilistů. Gadowski, jak jsme už uvedli, se domníval, že tajná Teroristická jednotka Islámského státu (AMNI) umisťovala mezi uprchlíky fanatické zabijáky. Takto se do Evropy dostala rozsáhlá síť sebevražedných atentátníků a vrahů.8
Po příletu do Sýrie spustily ruské vzdušné jednotky bombové přepady syrských civilistů a tím dosáhly koncem léta zesílení proudu uprchlíků. Uprchlická krize byla ovšem v plném proudu už před příchodem Rusů. Vrcholu dosáhla již dříve. Avšak to, co bylo bombardováním dáno najevo, byl strategický záměr Rusů. Syřané a Rusové sledovali předem připravenou dráhu. Bombardéry byly jen třešničkou na již upečeném dortu. Dávno před jejich příletem se v Sýrii používalo jiných nátlakových prostředků – včetně chemických zbraní. Od té doby už dávno proudili uprchlíci (a teroristé) do sousedního Turecka. Během jara a léta 2015 jejich počet neustále sílil. Významná část těchto davů se přelila do Evropy. V tomto dokumentu předkládáme důkaz, že Rusko a jeho spojenci (Sýrie a Írán) uvedli tento proces do chodu jako součást rozsáhlého strategického plánu, a důvody, proč se tak stalo. Autoři se domnívají, že Moskva nepostupuje náhodně. Její jednání bývají naopak předem pečlivě promyšlená a uplatněná strategie složitá. Své cíle maskují dezinformacemi, úskoky, překrucováním a vydíráním, organizovaným zločinem a teroristickými operacemi pod falešnou vlajkou.
Arabské jaro
Když před několika lety začalo na Blízkém východě docházet ke vzpourám, bývalý šéf rumunské výzvědné služby Ion Mihai Pacepa se divil, proč první z jejich série propukly „pouze v těch islámských zemích, které jsou proamerické“. Ptal se, proč vzbouřenci pálí americké vlajky. Bylo mu podezřelé, že se v USA neobjevilo včasné varování před demonstracemi, které zaplavily arabský svět od Maroka po Perský záliv. Pacepa si tehdy povšiml, že „první den povstání v Káhiře“ demonstranti „nesli vlajky se srpem a kladivem“. Nazval to „omylem vzniklým z přílišné horlivosti...“.9
Povstání, které začalo 17. prosince 2010 v Tunisku a rozšířilo se po celém arabském světě, bylo pokusem o svržení „umírněných“ arabských režimů. Nebyla to revoluce za svobodu nebo demokracii. V roce 2011 napsal Richard Miniter v článku v časopise Forbes: „Prakticky každý prvek toho, co média vykládají [o Arabském jaru] ... je chybné nebo zavádějící.“ Vzpoura nebyla spontánní reakcí na místní diktátorské vlády. Podle Minitera varoval v roce 2010 šéf egyptské výzvědné služby generála Davida Petraeuse, že se Írán – blízký spojenec a klientský stát Moskvy – chystá „svrhnout [v Egyptě] Mubárakův režim“.10
Představitelé výzvědných služeb Miniterovi sdělili, že „za pouličními demonstracemi a násilnými útoky na vládní budovy jsou íránští agenti“.11 Nicméně, revoluční aktivita Íránu nebyla pouze íránská. Souvisela s Ruskem a s dřívější ruskou podporou komunistických cílů. Podle jednoho íránského odborníka byl nejvyšší íránský vůdce Alí Chameneí vycvičený v Moskvě a možná patří k ruské výzvědné službě. Ba co hůř, v Rusku byli vycvičeni i jiní přední íránští vůdcové a stále jsou na Moskvu napojeni.12
V článku, který v Rusku nedávno vydal Katehon institut13, B. Ozerov vysvětlil, že sovětská vláda se v roce 1918 „řídila tím, že islám chápala jako ideologii blízkou komunistické doktríně“. Islám byl koneckonců nakloněn ideálům rovnosti, sociální spravedlnosti a přerozdělení bohatství. Původním plánem Moskvy pro oblast bylo podle Ozerova „přetvořit islám ve východní vydání komunismu….“.14
Dne 4. července 1925 dostal sovětský diktátor Josef Stalin v rozhovoru pro list Tokyo Nichi Nichi Shimbun otázku, zda věří, že revoluční chaos v Číně, Indii, Persii a Egyptě nutně povede ke smetení západních mocností. „Ano, věřím,“ řekl komunistický vůdce a dodal, že se Západ dočká „napadení ze dvou stran – z týlu i čelně“.
V. Kalašnikov a A. Illarionov sdílí pohled na věc
V rozhovoru, který měl J. R. Nyquist v červnu 2013 s Viktorem Kalašnikovem, řekl tento bývalý podplukovník KGB k otázce Sýrie: „V tom všem jde o boj proti Spojeným státům. Všichni spojenci jsou posuzováni podle toho, nakolik jsou protiameričtí. Jsou-li takto zaměřeni, jsou to naši přátelé.“ Pak hovořil o rozmístění „armád teroristů“. Řekl, že armády tvořené teroristy jsou lepší, než zastaralé tankové armády Sovětů: jsou pohyblivější a levnější než tanky. „Hlava ruského státu veřejně varovala Západ, že ... dodávky zbraní syrské opozici by mohly vést k teroristickým útokům proti Evropě. Je to jasný casus belli – skutečné vyhrožování terorismem,“ řekl Kalašnikov.15
Když Nyquist připomenul, že studená válka už přece skončila, Kalašnikov se ušklíbl. „To už je jiné téma. Musíme si ale položit otázku, co se vlastně se Sovětským svazem v roce 1991 stalo. Byl rozebrán kvůli reorganizaci – a v zájmu ruské moci.“ Sovětští generálové nebyli spokojeni se strategickou situací. Obrovské tankové armády SSSR byly, podle Kalašnikovových slov, „promarněnou výhodou, zvláště po roce 1983“.16
Jádrem strategie bylo podle jeho výkladu „vrazit klín mezi Evropu a Ameriku”. V osmdesátých letech se o to pokoušeli vyhrožováním válkou. Avšak nyní, za současných okolností, bylo třeba přijít s jinou metodou. „Útok z 11. září byl právě předzvěstí budoucnosti,“ vysvětlil.
V první části interviewu nazvané „Ruské spojenectví s islamisty, plány na zničení NATO“ se bývalý podplukovník KGB, kdysi vycvičený jako stratég, pokusil obrátit Nyquistovu pozornost k tomu, jak Rusko podporuje evropské strany bojující proti imigraci. Kalašnikov přitom mluvil o islámu jako o ruské zbrani, která má zničit NATO. Uvědomil si ovšem, jak je ten rozhovor pro tazatele zmatený, a proto dodal: „Dovolte mi promluvit o [neofašistech v] Maďarsku. Jsou proputinovští. Jsou to nacionalisté, a ovšemže, naprosto antisemitští a antiameričtí.“17
Co mají antiimigrační strany společného s „teroristickými armádami“ na Blízkém východě? A co má cokoli z toho společného s rozštěpením spojenectví Ameriky a Evropy? Šlo zde o otázku vyžadující pečlivé zvážení. Pro odpověď je dobré si představit, jak by Severoatlantické alianci prospělo případné současné volební vítězství Hillary Clintonové a Marine Le Penové. Co kdyby Evropa akceptovala vůdčí roli Francie? Zůstali by politicky korektní Američané spojenci takovéto nové Evropy? „Já bych navrhoval,“ řekl Kalašnikov, „aby si vaši protiterorističtí odborníci přečetli Vladimíra Iljiče Lenina. Ten napsal učebnici pro teroristy: jak vytvářet bojové jednotky, koho zabít nejdřív a koho až potom; jakou používat strategii a taktiku. Lenin vytvořil kompletní teorii, jak pomocí terorismu získat moc a vládnout obrovskému státu. To byl počátek sovětské strategie, státnictví a vlády, jakož i mezinárodní politiky.“18
Mluvil tehdy Kalašnikov o Evropě?
Více než rok po jeho zvláštních výrocích zaznělo ještě podivnější konstatování bývalého ekonomického poradce Kremlu, Andreje Illarionova. V prosinci 2014 v televizním rozhovoru poznamenal, že Evropa dosáhla nejnižší úrovně připravenosti na obranu. Uvedl také, že Rusko Západu otevřeně vyhrožuje jadernou válkou. Poté přišel s ohromující předpovědí: „Pro evropské národy nebude příliš překvapivé, když řekněme na jaře příštího roku, 2015, vypukne nějaké masové politické hnutí – třeba něco jako ‚Islámské jaro‘.“19
Jako Rus a pracovník v Kremlu měl Illarionov dosti pravděpodobně přístup k vysoce postaveným pramenům. „K příštímu ‚Islámskému jaru‘“ nemělo podle něj dojít na Blízkém východě, „nýbrž v Evropě“. Zmínil rozkladný účinek, který bude mít na „jisté evropské země“ krize, odčerpávající energii a odvádějící pozornost evropských představitelů v době, kdy se pan Putin s úspěchem pokusí naplnit své neoimperiální ambice...“20
Illarionovův výrok byl zcela konkrétní: k příštímu „Islámskému jaru“ v Evropě budou patřit „hnutí a aktivity … přímo v evropských zemích“. Na dotaz, zda tím, kdo to vše uvede do chodu, bude Rusko, Illarionov řekl: „Já jenom varuji … až by to mělo přijít … nemělo by to evropské společnosti [příliš] šokovat a překvapit.”
Illarionova úspěšná předpověď tedy pokračuje náznakem, že migrační krizi vyvolala Moskva. Jak jinak by totiž mohl vědět, že k „Islámskému jaru“ budou patřit „hnutí a aktivity ... v Evropě“? Jeho předpověď byla neskutečně přímým úderem. Vědět něco předem znamená vědět, že se to plánuje. Illarionov jasně předpověděl nejvýznamnější událost následujícího roku. Naznačil i to, že účelem této naplánované události bylo odvrátit pozornost Západu od ruského útoku na Ukrajinu. A tato předpověď se dokonale kryje s analýzou podplukovníka Viktora Kalašnikova, residenta Moskvy, který v roce 2013 varoval před rozmisťováním „armád teroristů“ v režii Ruska. Taková je skutečnost: lidé v Moskvě věděli, co přijde. A jak by to také nevěděli? Přesunout milióny lidí z Blízkého východu do srdce Evropy, to se neobejde bez důkladného plánování a stojí to nějakých peněz. Spousta lidí o tom musela vědět předem – už jenom kvůli zajištění potřebného systému dopravy.
Pokračování příště. Se souhlasem autorů převzato z Center For Securiy Policy. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila PhDr. Ivana Kultová. Mezititulky redakční.
Poznámky:
1 http://www.fronda.pl/a/gadowski-dla-frondapl-agenci-panstwa-islamskiego-wsrodimigrantowf,57134.html?part=1
2 Tamtéž.
3 http://www.vocativ.com/news/224151/syria-government-assad-kills-more-civilians-thanisis/index.html
4 http://www.vocativ.com/news/247479/russian-airstrikes-killed-more-syrian-civilians-than-isis-fighters/
5 https://en.wikipedia.org/wiki/Russian_military_intervention_in_the_Syrian_Civil_War
6 http://ileanajohnson.com/2015/12/witold-gadowski-polish-journalist-talks-to-fronda-pl-about-syrianrefugees/
7 http://www.businessinsider.com/organized-crime-is-now-a-major-element-of-russia-statecraft-2015-10
8 http://ileanajohnson.com/2015/12/witold-gadowski-polish-journalist-talks-to-fronda-pl-about-syrianrefugees/
9 https://www.americanthinker.com/articles/2011/02/usegypt_relations_under_attack_1.html#ixzz58JwFkwoF
10 https://www.forbes.com/sites/richardminiter/2011/08/18/the-exciting-notion-of-arab-spring-is-ajedi-mind-trick/#2ab603254ce7
11 Tamtéž.
12 Rozhovor s bývalým představitelem výzvědné služby uskutečnil J. R. Nyquist pod podmínkou anonymity.
13 Předsedou Katehonu je Konstantin Malofeev, ruský oligarcha s úzkými vazbami na Aleksandra Dugina, dříve zakladatele Nacionálně-bolševického hnutí (společně s Eduardem Limonovem). Byla to strana, která kombinovala nacionalismus s komunismem (a představovala tak prototyp rudohnědého hnutí). Později Dugin změnil své ideologické vyznání na směsici panevropských a eurasijských idejí s nihilistickou metafyzikou, jejímž cílem bylo ospravedlnit celosvětové protiamerické spojenectví mezi tradicionalisty a marxisty. Všechno je to protkáno chabě maskovaným leninským stylem protikapitalistického chiliasmu, plným snahy o uspíšení „času konce“, kdy Kartágo (tj. USA) bude zničeno. Duginovu zástěrku – pravoslavné křesťanství – bychom neměli brát o nic vážněji, než jeho zástěrku národoveckou. Veškerou jeho ideologii tvoří – před nezasvěcenými utajené – ospravedlňování pro obnovu SSSR jako Třetího Říma (srov. Erich Voegelin – pozn. red.). Jeho nepřáteli jsou dávní nepřátelé Sovětského svazu, jeho přáteli dávní přátelé téže velmoci. Duginovu sofistikovanou filozofii bychom neměli brát vážně, třebaže jeho dřívější fascinace černou magií Aleistera Crowleyho (britský okultista a esoterik na přelomu 19. a 20. století – pozn. red.) by zasluhovala hlubší prozkoumání. Právě jeho flirtování s ezoterickými myšlenkami mu přece pomohlo získat příznivce v řadách tzv. alternativní pravice, zvláště mezi novopohany, okultisty a súfisty. Jeho údajný pozitivní přístup k tradičnímu křesťanství vede k závěru, že si vědomě pohrává s dialekticky protikladnými teologiemi a ideologiemi. Užívá konspirační teorie jako nástroje k podpoře své protiamerické agendy, přičemž zároveň předstírá, že podporuje prezidenta Donalda Trumpa, kterého prostřednictvím vysílání v angličtině chválí za zastavení globalismu a „rozmachu liberální ideologie“. Ve svém anglickém vysílání chválí též Alexe Jonese (americký moderátor politických rozhlasových besed – pozn. překl.) a jeho portál Infowars. Pro seznámení s Duginovým anglickým vysíláním viz: „The Mystic Shaping Russia’s Future and Bringing Back the Dark Ages“, https://godsandradicals.org/2017/03/28/the-mystic-shaping-russias-future-andending-the-modern-era/. Viz též http://www.4pt.su/en/content/who-aleksandr-dugin a https://www.nationalreview.com/2014/06/dugins-evil-theology-robert-zubrin/.
14 http://katehon.com/article/tragic-loss-red-pasha
15 http://www.trevorloudon.com/2013/06/exclusive-part-2-former-kgb-colonel-victor-kalashnikov-onthe-dangers-of-putin-worship-russias-anti-western-alliance-with-islam-israel-syria-iran-and-thekremlins-grand-strateg/
16 Tamtéž.
17 http://conservativeread.com/former-kgbs-victor-kalashnikov-dangers-of-putin-worship-russiasislamist-alliance-plans-to-destroy-nato/
18 http://directorblue.blogspot.com/2013/07/were-911-terror-attacks-false-flag.html
19 https://www.youtube.com/watch?time_continue=27&v=F6vj0z_oZIs – asi po patnácti minutách rozhovoru.
20 Tamtéž.