Obsah

Tonda má ženskou

Vsázím na to, že podstatná většina z vás si vzpomíná… na Vladimíra Menšíka a Jiřinu Bohdalovou ve snad nejslavnějším skeči socialistické televizní zábavy. Rád bych spolu s ženskou postavou této scénky položil sugestivní otázku: A to je podle tebe l o g i c k ý?!

Číst dál...

Bartoš a Mitrofanov se potřebují

Sociální sítě obletěl obrázek předního židobijce a předsedy nové nacionalistické strany Adama Bartoše a bývalého komunisty, nyní místopředsedy zmíněné strany, Ladislava Zemánka, kterak na ruské ambasádě popíjí kávu s jedním z pracovníků velvyslanectví. Novinář Alexandr Mitrofanov na twitteru poznamenal, že bychom Bartošovi měli být vděční. Konečně se prý ukázalo, že kdo odmítá EU, ten miluje Putina.

Číst dál...

Východ

Toto téma měsíce je souborem článků na téma Putinova Ruska a související teorie (pokračování debaty o tom, zda je pan Putin konzervativcem, resp. zda je na místě se dnešního Ruska obávat...) i praxe (dění na Ukrajině). Dva texty přitom reflektují seminář uspořádaný pod názvem „Máme se bát Ruska?“ Občanským institutem, CEVRO institutem a Klubem na obranu demokracie, dva se věnují přímo Ukrajině a dva jsou spíše součástí zmíněné diskuse o páně Putinově konzervatismu.

Číst dál...

Zanechte vší naděje

 

 

 

Institut Václava Klause  vydal prohlášení k událostem na Ukrajině (podepsáni Václav Klaus a Jiří Weigl).

Číst dál...

Osobní poznámka k událostem na Ukrajině

Prožil jsem v Kyjevě dohromady téměř rok. V roce 1983 jsem byl vyslán na stáž do KIIGA (Kyjevského institutu inženýrů civilního letectví). Na škole se ke mně chovali jako k prominentní osobě – k nám v té době na Ukrajině vzhlíželi jako my k západu. Narazil jsem tehdy na skupinu českých studentů. Jednalo se vesměs o synáčky našich nomenklaturních prominentů, proto jsem se raději stýkal s několika polskými studenty a udělal si řadu přátel hlavně mezi Ukrajinci. Jednoho dne si mne vzal stranou odborný asistent na katedře a začal mne zasvěcovat do poměrů na Ukrajině. Vysvětlil mi mimo jiné latentní nenávist většiny Ukrajinců k Rusům, především v důsledku hladomoru v letech 1932-33. Mluvil tehdy velmi otevřeně a nabídl mi, že mi bude dělat občasného průvodce po Kyjevě. Náš rozhovor tehdy nezůstal bez povšimnutí – v nejbližších dnech se na mne obrátilo nezávisle na sobě několik kantorů a asistentů s prosbou, abych se nikde nešířil o tom, co mi tento člověk vyprávěl. V podstatě mi sice nikdo z nich přímo nepotvrdil, že s jeho názory souhlasí, ale všichni jej chránili před tím, abych jej udal.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.