Obsah

Ruská strategie a evropská uprchlická krize II.

Předchozí část zde.

Jak to vidí rumunský generál

Lidé, kteří žili v komunistických režimech a byli vyškoleni jako stratégové, mohou nejnovější události posoudit lépe, než jejich západoevropští partneři.

V srpnu 2015 mluvil v rumunské televizní debatě pro Adevarul Live penzionovaný armádní generál Constantin Degeratu na téma evropské uprchlické krize. Řekl, že jde o útočnou „hybridní válku“, kterou z Blízkého východu vyvolalo Rusko. Zběžně podotkl, že tato uprchlická krize „dokonale překryla problém ruské agrese vůči Ukrajině“. Poté konstatoval, že celá uprchlická operace byla „dobře zorganizována“, a dodal: „Jen se podívejte na ty lidi, kteří přicházejí. Jsou oblečeni i živeni lépe, než deset až patnáct procent rumunského obyvatelstva. To je plánovaná invaze, která nemá žádnou přímou příčinu na Blízkém východě...“ Dále poukázal na dopravní a organizační obtíže, s jakými je takový přesun miliónů lidí na vzdálenost stovek či tisíců kilometrů spojen. „Má-li se někdo z Afghánistánu přepravit na dvoukoláku k makedonským hranicím, je to logisticky náročné.“21

A – jakoby na vysvětlenou k předchozí Kalašnikovově poznámce o Maďarsku – poukázal na zvláštní anomálii: „Ten trojnásobný nárůst počtu uprchlíků v porovnání s počty z minulého léta prý každého překvapil. Došlo však [k tomu] týden poté, co Maďarsko dokončilo stavbu [rozsáhlého pohraničního] zátarasu. Není to pro vás zajímavé, že nejprve dokončili ten plot a potom – zrovna v této oblasti – takto zesílila migrace?“22

V programu vystoupil též penzionovaný armádní generál Alexandru Grumaz. Souhlasil, že migrace byla „plně podporována“, a dodal, že i Turecko má zájem přesunout uprchlíky stejným směrem – do Evropy. Byla to podle něj krize evropských institucí. Degeratu připomněl, že problém invaze uprchlíků je neřešitelný. Proč? „Protože ho řídí Rusko a účelem tudíž není ho vyřešit, nýbrž podporovat.“ Poté generál řekl: „Zájmem Ruska je udržovat tuto krizi.“

„Je jasné,“ dodal Degeratu, „že pokud Evropská unie nechce prožívat noční můru, ... která říká, že mezi roky 2030 a 2040 budou více než 60 procent aktivní evropské populace tvořit muslimové ... pak by se evropské země měly rozhodnout, zda chtějí jako civilizace přežít nebo ne.“ Podle Degeratuova strategického posudku „je třeba, abychom pochopili, že cílem této války jsme my, a ať si ji třeba nazveme hybridní nebo asymetrickou, tato migrační vlna je toho důsledkem.“ Poté shrnul, jaké nebezpečí z hlediska nákladů představují migranti pro Evropu, a poznamenal, že „výdaje na každého z těchto lidí jsou třikrát vyšší než minimální starobní důchod v Rumunsku!“23

Rozhodně, řekl Degeratu, „je nutno politický přístup [v Evropě] k této situaci změnit. Doposud jsme dělali politiku pro mírové časy. Nyní jsme cílem agrese. Mít kontrolu nad hranicemi je naprostou nutností.“

Podle profesora Przemysława Żurawského vel Grajewského, jehož dr. Cerneaová požádala o komentář k Degeratuovu hodnocení, „jsou tyto názory generála Degeratua zcela oprávněné a každé z jeho konstatování bych podepsal….“. Prof. Żurawski je jedním z nejlepších politických analytiků v Polsku. Vyučuje společenským vědám na Lodžské univerzitě a na Národní škole veřejné správy (Krajowa Szkoła Administracji Publicznej), slouží v Národní radě pro rozvoj, což je sbor poradců prezidenta Andrzeje Dudy. Je také poradcem úřadujícího polského ministra zahraničí Jacka Czaputowicze. Podle profesora Żurawského nenesou Rusové odpovědnost za všechny uprchlíky, kteří zaplavují Evropu, jisté však je, že „udělali co mohli, aby [ten problém] zvětšili ... a vnesli do politické scény v evropských zemích takový zmatek, jakého jen jsou schopni. Rusko je hlavním spojencem Asada i Íránu….”. Podle něj tito spojenci Ruska přivedli uprchlický problém k maximálnímu rozměru. Prof. Żurawski též poukázal na „hybridní, polokriminální struktury, složené dílem z FSB a dílem z lokálních mafií, v Bosně a Hercegovině“. I ty sehrály roli v přesunu uprchlíků přes Balkán do srdce Evropy. „Z toho plyne závěr,“ dodal, „že Rusko mělo nástroje, jak udělat potíže co největší.“ Skutečnost, že Evropa není schopna nalézt přímý důkaz, v tom nehraje roli.24

Prof. Żurawski též podotkl, že „antiimigrační strany na Západě jsou obvykle proruské (Front National, AfD). Prohlubování krize tak napomáhá stoupencům Ruska na Západě“. Tuto poznámku bychom neměli přehlédnout. (Kalašnikov na tento faktor – o rok dříve, než uprchlická krize propukla – učinil narážku svou zmínkou o Maďarsku.) Hlavní roli zde hraje manipulace s evropskou pravicí. Moskva má veškeré důvody věřit, že s nárůstem závažnosti uprchlické krize budou evropské antiimigrační strany získávat na politické přitažlivosti. Má tudíž důvod do evropské pravice investovat. Souběžně Moskva využívá svých agentů v evropské levici. Ti krizi posilují politikou „politické korektnosti“. Zatímco levice popohání krizi kupředu, pravicová opozice narůstá a hledá ochotné spojence – což ji vhání do otevřené náruče Moskvy.

Tento proces už možná probíhá v Maďarsku, kde se premiér Viktor Orbán posouvá směrem k Moskvě.25 Šéf maďarského generálního štábu, generál Tibor Benkő, říká, že není nutné, aby Maďarsko nakupovalo výzbroj výhradně ze zemí NATO. Rusko nyní modernizuje za 64 mil. dolarů maďarské vrtulníky Mi-24 a Mi-17.26 Snad ještě více alarmující je snášenlivost premiéra Orbána vůči ruskému pronikání do maďarské pravice. Někdejší maďarští antikomunisté nyní – ruku v ruce s ruskými představiteli – oslavují sovětského kosmonauta Jurije Gagarina. Podle dvou spisovatelů (Péter Krekó a Lóránt Győri) investovalo Rusko politický kapitál do „nenávistných skupin ve střední Evropě“ finančně provázaných „též s násilnickými organizacemi ve střední a východní Evropě...“.27 Jde o záměrnou strategii:

V moskevském arzenálu aktivních opatření a hybridního válčení se stále více zamlžuje hranice mezi prostředky násilné a nenásilné povahy. A tento proces probíhá dvěma směry: nejenže lze udělat zbraň z informace, ale i násilnických organizací lze použít jako nástrojů nátlaku bez přímého použití síly. Pronikání Kremlu do okrajových stran a paravojenských organizací ve střední Evropě je vysoce účinné. Dají se snadno koupit či ovládnout, neboť jako extrémistické skupiny mají tendenci být malé a snadno manipulovatelné.28

Jaká je konečná strategická hodnota pronikání do okrajových stran a paravojenských skupin a manipulování jimi? Nezapomeňme na tuto otázku při pohledu na současný chaos na Blízkém východě. Dřívější podpora teroristických organizací všech odstínů ze strany Ruska ztrácí stále více svou záhadnost.

Dr. Cerneaová se zeptala Maria Bostana, bývalého rumunského ministra spojů a informací29, zda souhlasí s poznámkami generála Degeratua. „Ve světle mých vlastních zkušeností ve veřejné službě a politice,“ odvětil Bostan, „vřele souhlasím s jeho poznámkou, že Rusko má pravděpodobně podíl na migrační krizi a ... měli bychom v tom vidět hybridní válečnou operaci proti Západu.“ Dále zdůraznil, že „velmi důležitou složkou hybridní války je kulturní dimenze“. Klíčovou roli zde hraje internet. Dlouhodobá investice Rusů do „propagandy, dezinformací a ovlivňování názorů a chování“ nemůže být podceňována. Bostan vysvětlil, že vidět to jen z krátkodobé perspektivy by bylo chybou.

V ruské strategii je cosi, co se našim západním spojencům těžko vysvětluje. Jde o fakt, že se Rusko obvykle angažuje na obou stranách (skutečného či uměle vyvolaného) konfliktu. Na internetu například postřehneme, že pro ruskou propagandu, dezinformace nebo trollování na fórech a sociálních sítích je typické jedno: přinášejí zprávy, jejichž účelem je vytvořit nebo rozšířit konflikt mezi různými národnostními či náboženskými skupinami – Rumuni versus Maďaři, Poláci versus Ukrajinci, křesťané versus Židé atd. Současně povzbuzují skupiny s opačnými stanovisky – krajně levicové protitržní tendence versus libertariánské, práva LGBT [versus] konzervativní křesťanský aktivismus, multikulturalismus hájící otevřenost hranic [versus] protiimigrační hnutí, atd. Rusko je tedy schopno vyprovokovat konflikty a krize a ovlivňovat témata veřejné diskuse v zemích, které jsou terčem jeho podvratné činnosti.

Západnímu myšlení s jeho binární logikou, podle níž nemůže být něco současně černé i bílé, může tato dvojakost připadat paradoxní. Rusové však nejsou Zápaďané. Na Východě se černá a bílá dají definovat mnoha různými způsoby. Ba co víc, ruští vůdcové ještě jedou podle mentality vytvořené marxistickou dialektikou, podle níž je pokrok výsledkem neustálého konfliktu rozporů.

Západ jako by teprve teď přicházel například na to, že ruští internetoví trollové podporují souběžně nějaký určitý záměr i jeho pravý opak.30

Bostan vysvětlil jednu z klíčových ruských strategií. Jde o druh podle něj „obtížný“ pro západní chápání. Jak to vyjádřil Rudyard Kipling: „Východ je Východ, Západ je Západ, a ti dva se nikdy nesetkají.“ Někdy v budoucnu se však bude Západ muset naučit reflektovat ruskou „strategii nůžek“ – „že Rusko obvykle vystupuje na obou stranách ... určitého konfliktu“. Pokud si lze z této studie vzít jedno ústřední ponaučení, Bostan je zdůraznil.

Péter Krekó a Lóránt Győri v článku „Nenávistné pozdravy z Ruska“ (v originále From Russia with Hate, v narážce na From Russia with Love, v pořadí druhý film s hlavním hrdinou agentem jejího veličenstva Jamesem Bondem z roku 1963 – pozn. red.) vydaném think tankem Atlantic Council vysvětlují, jak polská kontrarozvědka „právě prověřuje Mateusze Piskorského, lídra polské levicové strany ... stejně jako bývalé aktivisty krajně pravicového polského Kongresu nové pravice (KNP) kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska“.31 To je uplatnění klasické ruské „strategie nůžek“ v praxi.

Jaký užitek z uprchlické krize – je-li tedy součástí této strategie nůžek – Rusko má? Za prvé, zesiluje se politické napětí mezi evropskou pravicí a levicí. Za druhé, pravici lze rozmanitými mechanismy vehnat do náruče Moskvy. Za třetí, podle scénáře „rozděl a panuj“ pokračuje oslabování NATO. Za čtvrté, přirozeným důsledkem je obecná demoralizace a ztráta důvěry ve stávající instituce.

V rozhovoru pro Epoch Times v listopadu 2015 poukázal generál Degeratu na hluboký význam pochopení těchto souvislostí, když řekl, že bychom „měli nahlédnout, kdo těží“ z uprchlické krize. „Čili,“ vysvětlil, „prospěch z toho měli Rusové a v NATO se objevilo mnoho trhlin.“ A dodal: „Tady vidíme tu ‚jednotu‘ Evropy. Ta je tedy dokonalá! Naše evropská ‚jednota‘ zní padesáti hlasy.“32

Ti, kteří uspořádali toto cvičení, pochopili všechny naše slabiny a pořádně jich využili. A co ještě získali ... Mluví ještě někdo o ukrajinské krizi? Už vůbec ne. Je tu i 1 milión – tedy přesněji, 800 000 – uprchlíků z východní Ukrajiny a z Krymu, nejvíc z Donbasu. Osm set tisíc. Dále osm tisíc mrtvých. V té krizi zahynuly asi dva tisíce dětí a těhotných žen. Na (televizní) obrazovce jsme je téměř nezahlédli, nekonala se žádná shromáždění, žádné zasedání rumunského parlamentu…33

Degeratu je mimořádně vnímavý a další odborníci se s ním shodují v hodnocení, že Rusko vede proti Evropě hybridní válku. „Někteří z nás možná uvažují příliš vojenským způsobem a mají otázky, jejichž kladení je nepatřičné,“ řekl Degeratu.

Pokračování příště. Se souhlasem autorů převzato z Center For Securiy Policy. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila PhDr. Ivana Kultová. Mezititulky redakční.

 

Poznámky:

21 http://adevarul.ro/international/europa/adevarul-live-generalul-degeratu-despre-criza-imigrantilorrusia-cea-genereaza-criza-acestei-migratii-excesive-1_55e05dbdf5eaafab2c014a6e/index.html

22 Tamtéž.

23 Tamtéž.

24 Z  písemné odpovědi, kterou dal Żurawski dr. Cerneaové.

25 www.newsweek.com/vladimir-putin-meets-hungary-viktor-orban-agenda-gas-soviet-sanctions551263

26 http://www.defence24.pl/geopolityka/wegry-sie-zbroja-orban-kupi-sprzet-w-rosji

27 http://www.atlanticcouncil.org/component/content/article?id=35796:from-russia-with-hate-thekremlin-s-support-for-violent-extremism-in-central-europe

28 Tamtéž.

29 Bostan byl ministrem od listopadu 2015 do července 2016.

30 Písemná odpověď, kterou dal bývalý ministr spojů a informací Marius Bostan na otázku dr. Cerneaové, datováno 3. března 2018.

31 www.atlanticcouncil.org/component/content/article?id=35796:from-russia-with-hate-the-kremlin-ssupport-for-violent-extremism-in-central-europe

32 http://epochtimes-romania.com/video/constantin-degeratu-criza-refugiatilor-a-fost-o-operatiuneorganizata---1099

 

33 Tamtéž.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.