Obsah

Je Putin komunista?

Web American Thinker nedávno uveřejnil článek Paula Gottfrieda „Misreading Putin“ (Chybný výklad Putina – pozn. překl.), v němž se Gottfried dopouští řady omylů. Například říká, že Putin ve skutečnosti nikdy nebyl komunistou, a dále tvrdí, že Ruská federace není pokračováním Sovětského svazu. V následujících odstavcích předložím důkaz, že Putin komunistou odjakživa byl a stále je a že Ruská federace je falešnou fasádou, za níž nadále fungují struktury staré komunistické stavby.

Důkazů je spousta

Jelikož jde o věc pro naši zemi nesmírně důležitou, a protože nebezpečí války roste den ode dne, neměli bychom už dopustit, aby se naivní úsudky dostávaly na veřejnost bez patřičného uvedení na pravou míru. Pana profesora Gottfrieda si ovšem velice vážím: píše skvěle, v rozhovorech dokáže sršet vtipem – ale v této záležitosti je na omylu.

Na začátku článku kritizuje spojování Putina s KGB jen proto, že byl důstojníkem této organizace, a že kdysi velel ruským zvláštním službám. Právě jako šéfa FSB (dříve KGB) jej prezident Boris Jelcin povýšil do úřadu premiéra, což tehdy dost lidí překvapilo. Podle profesora Gottfrieda je spojování Putina se sovětskými zvláštními službami „snahou vidět v něm [Putinovi] a jeho režimu pokračování toho sovětského komunistického“. Dále Gottfried píše: „Je to do očí bijící nepochopení kulturních a politických změn, k nimž v Rusku od devadesátých let došlo.“ A dodává: „Není mnoho důkazů, že byl Putin někdy něco jiného než ruský nacionalista, který pracoval pro sovětské vládce ruské říše, dokud neztratili moc.“

Toto tvrzení je nesmysl, neboť důkazů je spousta. Stačí se podívat na online videa z 19. Světového festivalu mládeže a studentstva, který se v Rusku (v Soči) konal letos (2017 – pozn. red.) 13.-22. října. Byla to masová manifestace komunistické mládeže, na níž Putin pronesl velice výmluvný projev. Zde si přečtěte, co řekl tomu obřímu mezinárodnímu shromáždění před pouhými dvěma měsíci:

Drazí přátelé, vítám vás v Rusku – na 19. Světovém festivalu mládeže a studentstva. Toto fórum sjednocuje mládež naší planety... Téměř třicet tisíc účastníků... z více než sto osmdesáti států a ze všech světadílů se shromáždilo zde v Soči! Mladí lidé Ruska – naší veliké země – od Kaliningradu po Vladivostok – jsou s námi také! První festival se konal před sedmi desítkami let. To, co tehdy mladé muže a ženy vašeho věku svedlo dohromady, byla síla snu. Víra, že mládež se svou upřímností a laskavostí může prolomit led nedůvěry, a že pomůže zbavit svět bezpráví, válek a konfliktů. Bylo toho skutečně mnoho, čeho se vašim tehdejším vrstevníkům podařilo dosáhnout. Podali důkaz, že tváří v tvář skutečnému přátelství jsou překážky bezmocné. Ukázali, že při vřelých vztazích mezi národy jsou politické, národní, náboženské, kulturní i jiné rozdíly neúčinné. Naše země může být hrdá na to, že byla hostitelkou těchto světových mládežnických oslav dvakrát. V roce 1957 vítala účastníky šestého festivalu celá Moskva. Lidé stáli v ulicích i na střechách. V létě 1985 Moskva srdečně přivítala účastníky dvanáctého Fóra mládeže. Dnes máte příležitost okusit pohostinnost a otevřenost našeho hlavního města sportů – Soči. Je to město olympijského bratrství a naděje. Pět olympijských kruhů – podobně jako pět okvětních lístků festivalové kopretiny – se stalo symbolem solidarity mezi kontinenty. Jsem přesvědčen, že vás – mládež různých zemí, národností a vyznání – spojuje společné cítění, hodnoty a tužby. Touha po svobodě a štěstí, po míru a souladu na této planetě. Přání vytyčit si a zdolat větší cíle – a my učiníme vše, co bude v našich silách, abyste dosáhli úspěchu. Energie a talent mládeže mají úžasnou moc. Mladé pokolení vždy přináší světu novátorské ideje. Máte vlohy pro experiment, pro argumentaci – a často i pro to, abyste daný stav věcí vyzvali na souboj. Pusťte se do toho! Stvořte si vlastní budoucnost. Snažte se změnit svět a učiňte jej lepším místem. Neexistuje nic, co byste nemohli dokázat. Jen se nevzdávejte a jděte dál. A buďte ujištěni, že vám bratrství navázané na festivalu pomůže splnit vaše nejsmělejší sny a dobré záměry. Vyhlašuji zahájení devatenáctého Světového festivalu mládeže a studentstva! Mnoho štěstí!

Na videu vidíme, jak mladí komunisté při Putinově projevu tleskají a usmívají se. Někteří k Putinovi vzhlížejí s mladickým obdivem. Při jeho povzbudivých slovech jsou plni radosti. Pro ně je to vše nesporné: Putin není žádný nacionalista – je to komunista. Říká jim: „Pusťte se do toho! Stvořte si vlastní budoucnost.“ (To znamená komunistickou budoucnost.) To není nacionalistické obecenstvo a netleská nějakému mluvčímu nacionalismu.

A tento projev není žádnou anomálií. V roce 2003 Putin veřejně prohlásil: „Především a hlavně je třeba uznat, že zánik Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou století. Pro ruský národ se stal opravdovou tragédií. Desítky miliónů našich spoluobčanů se ocitly mimo ruské území.“

V lednu 2016 Putin veřejně kritizoval Lenina. Ne však za to, že byl komunista. Kritizoval ho za to, že „poskytl různým oblastem autonomii“, čímž „umístil pod budovu zvanou Rusko atomovou bombu, která později vybuchne“. K výbuchu došlo v roce 1991, a díky němu se Sovětský svaz zhroutil. Putin Lenina nekritizoval za komunistické ideje, nýbrž za to, že zavinil rozbití Sovětského svazu.

Putinova veřejná reakce na četbu básně Borise Pasternaka o tom, že Lenin přišel s myšlenkou komunismu, zněla: „Pokud jako vůdce vládnete pomocí svých idejí, je to správné – ovšem pouze v případě, že tato idea vede k správným výsledkům, ne jako to udělal Vladimir Iljič [Lenin – pozn. autora].“ Mnoho novin přineslo zprávu, že Putin slovně napadl sovětský systém a jeho zakladatele. Ve skutečnosti však kritizoval Leninovu taktiku, protože se nakonec ukázalo, že je pro komunistický stát zhoubná.

Ve stejné době odmítl Putin Lenina, který leží v plné parádě v centru Moskvy, pochovat. Je tohle politika nacionalisty? Ukazuje, že Lenin je i nadále nejdůležitější historickou postavou státu. Když totiž Rusové objevili tělo cara Mikuláše II., ani je nenapadlo umístit ho na Rudém náměstí. V roce 1998 jej pohřbili. Lenin však zůstává nepohřben… Proč? Na tuto otázku nikdy Putin nedal uspokojivou odpověď.

Domnělé křesťanství

Profesor Gottfried říká: „Putin opustil svou cestu (rozuměj svou původně nastoupenou cestu komunisty – pozn. překl.) a dal místo ní přednost mravním naukám ruské pravoslavné víry.“ Jenže ruská pravoslavná církev žel byla a je významným nástrojem komunistů a KGB. Už dávno ji – a později i její zahraniční větev – ovládly a ovládají ruské zvláštní služby. Věnujme pozornost tomu, co na toto téma odhalil bývalý důstojník KGB Konstantin Preobraženskij:

KGB [FSB/SVR] povraždila spoustu [ruských – pozn. autora] kněží. Někteří emigranti to vědí, ale raději jsou zticha. Někteří z falešného vlastenectví, jiní proto, že pracovali pro KGB. Jsem tedy nucen s použitím veškerých svých zkušeností bývalého analytika sovětské rozvědky a pomocí rozhovorů s mnoha lidmi přibližně rekonstruovat [nedávná úmrtí – pozn. autora]. Koncem dubna 1998 zahynul v domě newyorské synody záhadnou smrtí arcikněz Lev Lebeděv z Kurska. Byl nesmiřitelným odpůrcem opětné integrace do moskevského patriarchátu.

Preobraženského vyšetřování naznačuje, že vrahy arcikněze Lebeděva a mnoha dalších jsou pracovníci ruských zvláštních služeb. Lebeděvova smrt je vskutku důkazem rozhodného kroku Moskvy v ovládnutí ruské pravoslavné církve v zahraničí. Za normálních okolností by zahraniční větev ruské pravoslavné církve neměla po nějaké době s moskevským patriarchátem nic společného. A teď se jí zmocnil!

A kdo na domácí straně roku 1998 této operaci velel? Ovšemže Vladimir Putin. Je vyloučeno, že Putin – jako šéf FSB – o tolika páchaných vraždách nic nevěděl. Je toho ale ještě víc.

V knize, kterou jsem sepsal společně s Preobraženským, napsal tento bývalý důstojník kapitolu nazvanou „Jak Vladimir Putin udělal ze Západu hlupáka“, v níž uvádí: „V devadesátých letech, po rozpadu Sovětského svazu, se někdejší protisovětské organizace změnily v prosovětské a proruské, ačkoli v Rusku ještě stále přetrvávala možnost, že na sebe komunisté opět strhnou moc.“

Putin je podle Preobraženského „tisíckrát mazanější, cyničtější a zákeřnější“ než američtí vůdcové. Z prezidenta Bushe udělal snadno hlupáka vyprávěním o zázračném křížku, který měl na krku. Prý zůstal po požáru nepoškozený, a díky tomuto „zázraku“ si Putin „uvědomil, že svět řídí vyšší duchovní síly“! A „tato historka,“ vykládá Preobraženskij, „na kterou by ani jeden Rus určitě nenaletěl, zapůsobila na Bushe hlubokým dojmem. Bush totiž přijal víru ve stavu úzkosti, uvěřil až v dospělosti, a proto zřejmě dospěl k závěru, že on i Putin jsou stejně … věřící křesťané.“

Putinovu domnělému křesťanství se dá věřit stejně málo jako jeho domnělému nacionalismu. 8. září 2000 vystoupil Putin v televizním pořadu Larryho Kinga, který mu položil otázku: „Lidé hodně přetřásají téma ‚Vladimir Putin a křesťanská víra‘. Doneslo se mi, že prý nosíte křížek. Je to pravda? Jste věřící? Jaké jsou vaše názory na toto téma?“

„Já,“ Putin na to, „bych se o tom raději podrobně nešířil. Podle mne jsou takové věci pro každého jeho posvátným hájemstvím. Není správné víru každého člověka vystavovat zrakům veřejnosti...“ Načež se vytasil s historkou o zázračném křížku.

Dále se jej King zeptal: „Věříte v nějakou vyšší moc?“

V tomto vysílání naživo Putinovu odpověď přeložili slovy: „Věřím v moc člověka.“ V oficiálním přepise televizní společnosti CNN překlad zní: „Věřím v lidi.“ Kdyby ovšem požádali skutečného křesťana, aby vydal svědectví o své víře, znamenala by taková odpověď totéž jako popření víry. Ve skutečnosti by takto odpověděl komunista. A věřím, že pro Putina byla takováto odpověď s ohledem na stranické kádry v Rusku povinností.

Dále tu máme prapodivnou výměnu názorů mezi Putinem a jedním novinářem při jeho první návštěvě Kuby v roce 2000, během níž nazval národ tohoto komunistického ostrova „naším dlouholetým nejbližším partnerem a nejbližším spojencem...“. Jak ukazuje níže uvedeny přepis, položil jistý žurnalista Putinovi otázku, zda je spíš levičák nebo pravičák. „Jak byste označil sám sebe?“

Putin odpověděl zvláštně – po ezopovsku: „Pokud jde o úvahy různých lidí, kdo jsem a co jsem zač, na to mají Rusové pořekadlo: ‚Můžeš mne nazývat hrncem, jen mě nestrkej do pece.‘ Myslím, že to není náhoda, že v současnosti levicoví političtí vůdcové vystoupili na podporu tržních reforem.“

Ta odpověď podle mne hodně odhaluje. Po celém světě se komunisté obrátili k tržním reformám, jako kdyby je někdo podle rozsáhlého plánu řídil shůry. Začali předstírat, že nejsou leninisté. Zde však Putin svůj leninismus poťouchle potvrdil. Podle jednoho z mých rusky mluvících přátel je lépe Putinovu poznámku přeložit slovy „Říkejte mi hrnec, ale nedohřejte mě“. Putin si nepřeje, aby se rozhlásilo, k čemu se ideologicky přiklání. Takovým otázkám se chce vyhnout. Potřebuje to, aby mohl dělat ze Západu hlupáka. Zároveň musí užívat ezopovského jazyka, aby mu stranické kádry doma věřily: „Ano, jsem komunista. Víte přece, jak se to dělá. Chováme se tak, abychom nebudili podezření. Provádíme klamnou operaci, o které Západ nic neví. Myslete si, co chcete, jen mne neprozraďte. Říkejte mi hrnec, ale nedohřejte mě.“

Staronový internacionalismus

Před rokem 1991 a po něm najelo Rusko na tržní reformy po vzoru Leninovy Nové ekonomické politiky z roku 1921. Někteří čtenáři si možná vzpomenou, že Lenin oznámil tuto politiku slovy, že se Rusko „musí vrátit ke kapitalismu“. Tvrzení Borise Jelcina a Vladimira Putina se od toho ničím neliší. Jejich politika se úplně kryje s Leninovou, jenom se jedná o důkladnější podvod.

Mezitím Putin na Kubě mluvil o „obnově ruských pozic [v Latinské Americe – pozn. autora]...“. Když se rozhlédneme, vidíme, že Daniel Ortega a nikaragujští sandinisté jsou opět u moci. Svrhli demokratickou ústavu a z Ruska dostávají podporu; všimněte si například ruské zahraniční pomoci pro Nikaraguu a lodních dodávek tanků pro nikaragujský režim, jakož i povolení pro Rusko vybudovat na nikaragujském pobřeží Karibského moře sledovací stanici. Jeden bezradný americký novinář to nazval „záhadnou akcí“. Ovšem jenom proto, že přehlédl skutečnou souvislost s ruskou politikou!

Nikaragua je komunistickým režimem, kterému Rusko dodává zbraně. Kdybychom vyšetřovali jiné komunistické režimy od Severní Koreje po Angolu, odhalíme stejný model. Rusko vyzbrojuje komunistické státy, stejně jako to dělalo v dobách Sovětského svazu. A to není něco, nač by bylo radno se vyptávat.

O komunistické Angole se v roce 2013 psalo jako o „největším africkém odběrateli ruských zbraní“.

Ruská podpora angolské armády je v této souvislosti klíčem k podpoře ohroženého komunistického režimu v Kongu. I do Konga Rusko investuje a také, jako kdyby to byl nějaký satelitní stát, „spolupracuje“ na rozvoji jeho vzdělávacího systému, vědy i tajné státní policie.

Vyšetřování ze strany Kongresu ukázalo, že Rusko přispívá obrovskými částkami na rozvoj vojenského potenciálu komunistické Číny v oblasti raketových střel, námořní výzbroje a bojových hlavic. Pokud chce někdo tvrdit, že Čína už dávno není komunistická, jen ať to zkusí říci čínské vládě a tamní vládnoucí Komunistické straně. Mají tam v provozu obří systém pracovních táborů s rudou hvězdou nad branou.

A pokud jde o tu nebezpečnou krizi, která začala v Koreji – tak komunistickou Severní Koreu podporuje jak Rusko, tak Čína. Pokud chce někdo argumentovat proti tvrzení, že i Severní Korea představuje komunistický režim, ať si laskavě přečte ideologická prohlášení Korejské lidově demokratické republiky. Ano, jsou to marxisté-leninisté.

A co ruská a kubánská pomoc venezuelskému režimu? Důkaz je mimo diskusi. Zájmy komunistů ve Venezuele Putin podpořil. Ve skutečnosti podporuje socialismus po celé Latinské Americe. A proč by neměl? Jen se vraťte k jeho říjnovému projevu ke komunistické mládeži v Soči. Takovou řeč před masovým komunistickým shromážděním by nepřednesl nikdo jiný než komunista.

Kdo je tady za hlupáka?

Koncem roku 2000 se jeden britský spisovatel jménem Christopher Story zeptal slavného přeběhlíka z GRU (ofenzivní vojenské zpravodajství – pozn. překl.) Viktora Suvorova, zda se Sovětský svaz doopravdy zhroutil. Kdepak, odpověděl mu Suvorov. Ovšemže ne. Pak se Story Suvorova dotázal na jeho kontakty s představiteli britské armádní a zpravodajské komunity: ti přece musejí určitě vědět, co se děje… Suvorov mu s jistotou řekl, že britští představitelé armády a výzvědných služeb vůbec nic ani netuší. „Jak je to možné?“ žasl Story. „No,“ odpověděl Suvorov, „protože jsou hloupí...“

To mne přivádí zpět k něčemu, co ve své úvaze tvrdil profesor Gottfried. Napsal tam: „Je zcela stupidní a nečestné prohlašovat, že ještě pořád bojujeme s komouši...“

Jenže fakta ukazují, že s nimi bojujeme. Spíše by se mělo říci: „Je zcela stupidní a nečestné prohlašovat, že s nimi již nebojujeme.“ Mám obavy, že profesor Gottfried pozná komunisty jenom tehdy, když mají na čele vytetovanou rudou hvězdu. Měl by se zamyslet nad tím, že komunisté nemají důvod na sebe upozorňovat. Klamavá reklama či skrývání toho, čemu jsou oddáni, jim může zajistit úspěšnější postup vpřed. To už přece od vzniku Sovětského svazu udělali mnohokrát. Nebo snad Gottfried zapomněl na našeho drahého Strýčka Joe (míněn J. V. Stalin – pozn. red.), který v průběhu Druhé světové války „zrušil“ Kominternu a „znovuotevřel“ kostely Ruska?

Putin není nacionalistou. Křesťanem také ne. A není ani monarchistou. Jenže profesor Gottfried je ochoten věřit, že Vladimir Putin je tím vším dohromady. „V únoru 2015,“ poznamenal pan profesor, „byl ohlášen jeho záměr opět usídlit ty, kteří zbyli z ruské panovnické rodiny, v jejich rodovém sídle. Mnozí v tom spatřují první krok k obnově ruské monarchie.“

To je něco ještě horšího než naivita. A co se stalo s tou obnovou monarchie? Nic! Příslušníci ruské panovnické rodiny se do svých starých paláců nenastěhovali. Žádná obnova se neplánuje. Je to jen další pohádka vymyšlená za účelem vzbuzení nadějí „reakcionářů“ a dosažení uznání ze strany konzervativců.

Profesor Gottfried v článku říká, že se těm, kteří se odvolávají na Putinovu kariéru u KGB, a těm, již spojují Rusko s jeho komunistickou minulostí, stýská po „zlatých starých časech“ studené války. Proč by ale měl někdo tesknit po něčem, co se odtud ani trochu nevytratilo? Studená válka nikdy neskončila. To takzvané zhroucení komunismu je jenom vábnička pro natvrdlé.

„Arcistupidní“ je podle mne věřit, že se nejmocnější politická mafie světa – Komunistická strana Sovětského svazu – sama od sebe rozplynula a postoupila své místo v Rusku kapitalistické demokracii. Mohl bych uvést i doklady, jak je „skrz naskrz pošetilé“ věřit, že změna několika názvů ulic či měst už je znamením pádu vládnoucí třídy, která si ve skutečnosti vládu nad zemí podržela. Mohl bych argumentovat, že změna názvu KGB na FSB či SVR na věci samé nic nemění, že prodej státního majetku oligarchům, jež naverbovala KGB, není kapitalismus; že zmanipulované volby nejsou demokracie; že údajně „nezávislé“ politické strany řízené bývalými důstojníky KGB a stranickými aparátčíky nejsou systémem více stran. Komunismus snad je – do jisté míry – soustavou idejí; zároveň však byl a je provázaným systémem organizací, výzvědných sítí, podniků, bank, vlád a paravojenských organizací. Být komunistou, to je jen z povrchového aspektu záležitost víry. V podstatě je však jeho smyslem moc a imperialismus. To, že doslova a do písmene nenásledují Marxe nebo Lenina, neznamená, že nejde o komunisty. Znamená to pouze, že to nové náboženství a jeho impérium stále ještě prodělává evoluci.

Síla kontinuity

Při pohledu na dnešní Ruskou federaci a při studiu jejích rozličných institucí zjistíme, že většina z nich je pokračováním sovětských organizací – často s týmž vedením, s týmž modem operandi a s týmiž přístupy k vládnutí. Totéž můžeme pozorovat u samotné FSB, která v současnosti jako svého zakladatele oslavuje Felixe Dzeržinského a jako své východisko bolševickou revoluci. To však profesor Gottfried odsouvá a ignoruje jako nedůležité. Podle něj „vyčpělé fráze o éře studené války už dnes na konfrontaci mezi Amerikou a Ruskem nelze aplikovat“.

Jaké vyčpělé fráze? Cožpak se opozice vůči sovětské expanzi v minulých desetiletích zakládala na nějakých vyčpělých frázích? A co ty nesčetné milióny Stalinových obětí? A jak bychom měli hodnotit Putinovy zločiny – vraždění novinářů, disidentů i pravoslavných kněží? Právě ti, kteří ty zločiny popírají, se ohánějí po desetiletí za desetiletími vyčpělými frázemi: „Na Ukrajině není žádný hladomor – je tam jen nedostatek potravin!“ „Stalin, to je náš strýček Joe.“ „Putin je křesťan.“ A fráze nade všechny fráze: „Komunismus je mrtvý!

Jestliže je tedy komunismus mrtvý, musím se ptát: kdo ho zabil? Ronald Reagan, který se na Rudém náměstí objímal s Gorbačovem, určitě ne. A nebuďme pedantští: jak už jsem uvedl výše, komunismus není jen ideologie. Je to soustava do sebe zapadajících organizací – včetně organizací podloudných a všemožných zástěrek. Je to hnutí, které usiluje o nadvládu nad celým světem. Neustále se přesouvá, mění a přeskupuje. A komunista se neskládá jen z idejí: je to osoba. Zápolíme-li tedy s komunismem, musíme vždy počítat s mocí mnoha osob. Je vyloučeno, že bychom spletitost a inteligenci těchto osob přecenili. Profesor Gottfried není schopen přinést důkaz, že nějaký komunista přestává být komunistou, protože tu a tam dělá něco, co je v rozporu s určitým dřívějším chápáním pojmu komunista. Lenin to říkal naprosto jasně: marxismus není dogma. Říkal, že je to věda – a věda se neustále mění. Je na postupu a vyvíjí se. Právě tohle akademickým odborníkům pořád uniká.

Chameleon

Uvedu jeden příklad toho, co se snažím vysvětlit: v březnu 1921 Lenin oficiálně přijal kapitalismus jako ekonomický systém Sovětského svazu. Ne, to si nevymýšlím. Takovouto podobu na sebe sovětský systém po začátku bral – a zrovna tak to dělají takzvané „komunistické“ země. Ano, přijmou kapitalismus. A to má lví podíl na zmatení těch, kteří se domnívají, že komunismus je pouhou hospodářskou soustavou. Jenže tak tomu nikdy nebylo, jelikož Marx přece nikdy nenastínil, jak by takový ekonomický systém měl vypadat. Marx ve skutečnosti řekl – a toho si všimlo jen málo lidí – že ke komunismu se dojde kapitalismem. Lenin byl tedy koneckonců přece jen věřícím marxistou. A pan Teng [Siao-Ping] se svým zavedením svobodného trhu projevil jako věřící marxista v Číně.

Ze všeho nejvíc zde však nejde o poučení, zda se vzrušovat nad názorem o stereotypním pojetí studené války. Co se ale tady a všude jinde snažím dokázat, je, že jsme nikdy nepochopili komunismus; nikdy nepochopili Rusko; nikdy nepochopili studenou válku. Takhle to s námi vypadá!

V lednu 2016 se prezident Putin veřejně přiznal, že si ponechal legitimaci člena Komunistické strany, a že má slabost pro sovětské ideály. „Stranický průkaz jsem nezahodil,“ řekl několika svým příznivcům, „ani nespálil. Někde ho doma mám.“ Tím ale neskončil; vyprávěl dál, že nebyl členem strany proto, že musel. „Nedá se říci, že bych byl úplně ideologický komunista, ale doopravdy jsem si jí [té průkazky – pozn. autora] vážil.“

Putin říká, že nebyl úplný „ideologický komunista“, avšak Lenin a Mao by o sobě třeba řekli totéž. Opakovaně proti ideologickým marxistům vystupovali. Jako revolucionáři však byli vždy otevřeni pro nové možnosti a nové způsoby promýšlení socialismu. Neměli bychom se tedy i my jako oponenti socialismu vyhýbat stereotypům a strnulému ideologickému myšlení? A když půjde o to, pod jaké jméno máme zařadit našeho nepřítele, měli bychom se toho držet dvojnásob. Ano, tímto nepřítelem je komunista. Ale to vůbec neznamená, že se musí pedantsky opičit po Stalinovi. Může být inteligentní a mazaný. A na krku místo rudé hvězdy nosit křížek.

Poznámky a odkazy:

O čem mluvil Putin letos v říjnu na komunistickém festivalu mládeže v Rusku:

https://www.youtube.com/watch?v=pzkLe-hOvgU

Putin: Zhrouceni Sovětského svazu je „skutečná tragédie“:

http://www.nbcnews.com/id/7632057/ns/world_news/t/putin-soviet-collapse-genuine-tragedy/#.WjWVNkxFyzk

Putin jako Castrův přítel:

http://www.dailymail.co.uk/news/article-2689518/Is-sign-return-Cold-War-Putin-cozies-Castro-Cuba-relations-frosty-West.html

Putinovo záhadné prohlášení před zástupcem kubánského tisku:

http://en.kremlin.ru/events/president/transcripts/21138

Putinova podpora komunistické vojenské moci v Africe:

http://www.africareview.com/news/Angola-now-biggest-African-buyer-of-Russian-arms/979180-2037576-11bhfeqz/index.html

Putin kritizuje Lenina jako stratéga:

http://www.newsweek.com/russias-putin-accused-lenin-ruining-soviet-union-418519

O otravě kněží zahraniční větve ruské pravoslavné církve:

http://www.portal-credo.ru/site/?act=news&id=52322

Larry King se dotazuje Putina na jeho víru:

http://transcripts.cnn.com/TRANSCRIPTS/0009/08/lkl.00.html

Ruské jednání s Nikaraguou o dodávkách tanků:

https://news.usni.org/2016/05/09/opinion-russian-tank-deal-with-nicaragua-back-to-the-future-moment-for-u-s

Putin si ponechal stranickou legitimaci a říká, že má rád socialismus:

https://www.yahoo.com/news/putin-still-communist-party-card-likes-socialist-ideals-183734163.html

Komentář uveřejněn k 21. prosinci 2017. Převzato se souhlasem autora. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová. Mezititulky redakční.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.