Obsah

G. K. Chesterton jako vzor pro evangelizaci?

„Chesterton je vzorem evangelisty,“ možná trošku překvapivě tvrdí ve své nové chestertonovské knize Dale Ahlquist, předseda American Chesterton society.

Chesterton, významný spisovatel 20. století a křesťanský konvertita je vzorem pro radostnou evangelizaci a může pomoci sjednotit roztříštěný moderní pohled na svět, píše Ahlquist a pokračuje: „Jeho křesťanská láska nikdy nebyla v rozporu s pravdou, o níž byl přesvědčen. Vždycky dokázal obojí spojit dohromady.“

Číst dál...

Žije-li člověk dosti dlouho, všechno se vrací

Sociologie nebyla - na rozdíl od politologie, ekonomie či historie - nikdy předmětem mého zájmu. Když se tedy ke mně Bergerova kniha dostala, nijak nadšený jsem nebyl. A přiznám se, že ani první stránky mě nikterak hluboce nezaujaly. Jsem však rád, že jsem knihu neodložil. Postupně se mi začala jevit jako zrcadlo něčeho, co bych nazval ideologickou proměnou světa.

Číst dál...

Sovětský občan

Nedávno uvedený dokumentární film o komunistickém soudci Karlu Vašovi “Vrahem z povolání” vyvolal zaslouženou pozornost. Asi nejsilnější autentickou reakcí je velmi lidský krok Vašovy dcery, který v nás vzbuzuje obdiv. Zároveň jde o doklad, že film základně “funguje”, tedy že je adekvátně realistický a neslevuje z historických faktů a současně není plochý na úrovni emocí. Rozmlouvali jsme s jedním z hlavních tvůrců filmu, scénáristou a režisérem Pavlem Palečkem.

Číst dál...

Kvaš doby

Nový, již sedmý dokumentární snímek „Karel Vaš – Vrahem z povolání“ historika Pavla Palečka je hozenou rukavicí mnoha českým televizním dokumentaristům. Zejmena těm, které produkuje "veřejněprávní" Česká televize dnes již masově. Srovnání závažnosti problematiky s "problematikou" televizních sérií typu 13. komnata či GEN, ale v tomto ohledu také s desítkami či stovkami snadno tvořených tirád z produkce televizních zaměstnanců a jejich "nejbližších", je i není na místě.

Číst dál...

Čtyři setkání s Miroslavem Tichým

Jeho jméno jsem poprvé uslyšel v rozjitřených časech po roce 1989 v předsálí budovy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tehdejšího sídla České národní rady. Poslanci zvolení do zákonodárného sboru ČNR se snažili v tehdejší euforii co nejvíce otevřít tehdy novou demokratickou politickou generaci veřejnosti a kultuře. Jedním z počinů bylo otevření prostor před sněmovním sálem pro pořádání výstav umělců, kterým předchozí despotický režim mnoho prostoru nedával ani v podstatně skromnějších prostorech mimo Hlavní město nebo velká kulturní zařízení.

Číst dál...

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.