Obsah

Istanbulská úmluva – Trojský kůň genderového feminismu

V dohledné době, snad během několika týdnů či nejpozději měsíců bude český parlament rozhodovat o ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí tzv. Istanbulské úmluvy (dále jen Úmluva), která má sdružit 47 států Rady Evropy (včetně Ruska a Turecka) a dalších připojených států. Úmluva tyto státy zavazuje přijmout opatření k prevenci a ochraně žen před „veškerými formami násilí“ (včetně prevence domácího násilí na ženách a dalších obětech), dále k eliminaci diskriminace žen a prosazení zrovnoprávnění žen, jakož i k podpoře a pomoci „organizacím a složkám účastným na prosazování zákonnosti“ (včetně či zejména tzv. neziskovým organizacím) a akceptování mezinárodního orgánu (tzv. expertní skupiny GREVIO) dohlížející na plnění Úmluvy v jednotlivých státech.1)

Za Českou republiku se v roce 2016 k Úmluvě oficiálně připojila bývalá koaliční vláda Bohuslava Sobotky, v níž pro připojení hlasovali ministři za Českou stranu sociálně demokrackou a hnutí Ano – tedy představitelé obou stran právě se tvořící nové vlády Andreje Babiše. S blížícím se projednáváním ratifikace se začínají objevovat jasné hlasy a argumenty proti přijetí Úmluvy odhalující nebezpečí zakomponovaná do přijímaného dokumentu – především povinnost zařadit do vzdělávací politiky a školní výuky extrémistickou ideologii genderového feminismu, která je již více než dvacet let s ničivými důsledky intenzivně prosazována západními nadstátními, státními, nestátními a vzdělávacími institucemi (vše podstatné se lze dozvědět např. v knize Gabriele Kuby: Globální sexuální revoluce).

Pozornost čtenářů Konzervativních listů i všech soudných lidí si zasluhují následující aktivity:

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla 11. května 2018 na téma Úmluvy uspořádána diskuze (kulatý stůl) konaná pod záštitou poslankyně Pavly Golasowské (KDU-ČSL), kde se pro nepřijetí Úmluvy ve svých referátech jednoznačně vyslovili ředitel Občanského institutu MUDr. Roman Joch, pedagožka Mgr. Nina Nováková a právník Mgr. Michal Heres, dílčí námitky vůči Úmluvě uvedl právník doc. Harald Christian Scheu (Právnická fakulta Univerzity Karlovy), zatímco za přijetí Úmluvy se v referátech jednoznačně postavily představitelky neziskových organizací Mgr. Jindřiška Krpálková (sdružení ProDialog), Mgr. Veronika Ježková a Jitka Poláková (proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí), PhDr. Branislava Marvanová Vargová (Rosa – centrum pro ženy), jejichž stanoviska rovněž jednoznačně podpořil ředitel Odboru rovnosti mužů a žen Úřadu vlády ČR Mgr. Radan Šafařík. V následující debatě se proti přijetí smlouvy vyslovili ještě mj. poslankyně H. Langšádlová (TOP 09) – sama za sebe, spolupracovnice europoslace Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) – za pana Zdechovského, a poslanec Jiří Kobza (SPD) – sdělil, že doporučí poslaneckému klubu SPD hlasovat pro odmítnutí Úmluvy.

V neděli 13. května 2018 byl v českých římskokatolických kostelích čten list českých a moravských biskupů připomínající základní principy, o něž se opírá vztah mezi mužem a ženou, a vyslovující znepokojení nad obsahem Istanbulské úmluvy. Jeho plné znění uveřejněné mmj. na webových stránkách České biskupské konference je následující:

„Drazí bratři a sestry,

v knize Genesis čteme: ‚Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil‘ (Gn 1,27). Lidské pokolení, které je od počátku povoláno k existenci jako muž a žena, korunuje celé dílo stvoření. Stvořitel svěřuje vládu nad zemí lidskému pokolení, všem lidem, všem mužům a všem ženám, kteří odvozují svou důstojnost a své povolání ze společného počátku (srov. Mulieris dignitatem 6). Muž a žena jsou tedy odlišní, ale stejní ve své důstojnosti, a tento přirozený řád člověk zakouší od počátku věků, stejně jako touhu po vztahovosti.

Podle Božího záměru panuje mezi mužem a ženou od počátku přátelství, jsou si vzájemně oporou, nestojí proti sobě, ale spolu v nejtěsnějším společenství ve všech rozměrech své bytosti: jsou jedno tělo a jedna duše a jejich vzájemný vztah je odrazem Boží lásky k člověku. Společně Bůh muži a ženě svěřil úkol: ‚Ploďte a množte se a naplňte zemi‘ (Gn 1,28). Toto přátelství mezi lidmi bylo narušeno prvotním hříchem obou biblických prarodičů. Jedním z projevů tohoto narušení je i násilí, které je důsledkem hříchu.

Jakékoli násilí vůči člověku je z tohoto pohledu narušením všeobecně lidských i křesťanských hodnot, těch hodnot, z kterých vyrůstá nejen evropská civilizace, ale i principy lidských práv. Jedním ze zvláště zavrženíhodných forem násilí je násilí na ženách, dětech a dalších zranitelných osobách, zvláště tehdy, pokud se děje v prostředí rodiny a domácnosti. Křesťanské tradici je vlastní úcta k ženě, která vychází z její nezastupitelné role při předávání života a v nejvyšší míře se uskutečňuje v obrazu Bohorodičky, skrze kterou byl světu dán Spasitel. Díky tomu křesťanská evropská kultura prošla vývojem, jehož ovocem je zásada zvýšené ochrany žen v nebezpečných situacích a další formy rytířského chování vůči ženám. Můžeme to pozorovat ve společenském chování, kdy etiketa považuje ženu za společensky výše postavenou. Tyto společenské vzorce předávají rodiče ve výchově svým dětem. Rodina je tak první a základní školou sociálního chování: jako společenství lásky nalézá v sebeodevzdání zákon, který ji vede a umožňuje jí růst (srov. Familiaris consortio 37). I z hlediska těchto společenských hodnot je násilí na ženě zásadně nepřijatelné.

Jakkoli je tedy třeba principiálně vítat všechny snahy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nesmí se tak dít na úkor zastínění a zpochybnění přirozeného řádu. V posledních letech se objevují snahy spolu s řešením problému násilí na ženách nastolit i nový pohled na roli člověka, který je ale neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností.

Jsme přesvědčeni, že tímto směrem se nešťastně vydává i takzvaná Istanbulská úmluva, která staví muže a ženu do zásadní opozice a veškeré chování vůči ženám chce vidět jen ve světle historicky nerovného poměru sil mezi muži a ženami. Tato mezinárodní úmluva, jejíž ratifikace bude v nejbližší době projednávána v Parlamentu ČR, stejně jako v dalších evropských zemích, vytváří svým širokým pojetím genderové identity, které není zakořeněné v přirozeném řádu, prostor pro zpochybnění základních společenských daností. S tímto trendem nesouhlasíme a nepřejeme si, aby ratifikací Istanbulské úmluvy bylo ohrožujícím způsobem zasaženo do života státu a jeho institucí, zvláště škol, ale i do života rodin a jednotlivců.

Vyvstává otázka, co v této situaci můžeme a máme jako křesťané – a to napříč konfesemi – dělat. V první řadě nezapomínat na přirozený řád stvoření, které muže a ženu nestaví proti sobě, ale vidí v nich dvě bytosti, které se vzájemně doplňují a teprve spolu vytváří Bohem zamýšlenou jednotu. Je nám také uloženo uvádět tento řád do každodenního života. Při vědomí, že Bůh může napravit i to, co se zdá být nevratně poškozováno, nezapomínejme na modlitbu za ochranu přirozeného lidství, ochranu principu lásky, soudržnosti a harmonie, včetně harmonie mezi mužem a ženou. Zároveň v modlitbě pamatujme i na ty, na jejichž odpovědnosti leží politické rozhodnutí ve věci Istanbulské úmluvy, aby rozhodovali ve shodě se svým svědomím a přirozeným zákonem.

K tomu vám ze srdce žehnají čeští a moravští biskupové.“

Na webovém portálu Neviditelný pes se Úmluvou zabývá europoslanec Tomáš Zdechovský v článku „Evropa: Istanbulská úmluva“ z 18. května 2018, kde mimo jiné uvádí:

„Hodnocení zemí expertní skupinou GREVIO potvrzuje, že jde hlavně o gender. Zastánci Úmluvy tvrdí, že jako kritici s tím genderem přeháníme, vůbec to o něm není, je to jen o domácím násilí a slovo gender tam je ‚možná jednou‘. Spočítali jsme to, přímo v Úmluvě je 20x (v původní anglické verzi dokonce 25x) a z tohoto pohledu je zarážející i Článek 6 – Politika citlivá ku genderovým problémům: ‚Strany se zaváží, že při implementaci a vyhodnocování dopadu ustanovení této úmluvy budou zohledňovat genderové hledisko a že budou prosazovat a aktivně naplňovat politiku rovnosti a dělby pravomocí mezi ženami a muži.‘ Nemá ale smysl hádat se nad textem Úmluvy, když už máme k dispozici první hodnocení zemí expertní skupinou GREVIO, která kontroluje, jak reálně země vše dodržují a co po nich chce, aby napravily. A praxe hovoří jasně, gender je v hodnoceních jedním z nejdůležitějších hledisek. GREVIO by měla být genderově vyvážená skupina, jde však o 10 žen, které například Dánsku vytkly, že problematiku domácího násilí řeší příliš neutrálně a musí více zohledňovat genderové hledisko. Rakousku zase pochválily některé genderově sensitivní učebnice a příručky už pro mateřské školy, měly by být ale povinné a používané ve všech školkách. Obě země také dostaly pokyn vyčlenit více finančních prostředků pro ženské neziskovky. Mají tři roky na nápravu. Toto jsou pro mě jasné důkazy toho, že máme s kritikou pravdu a výklad Úmluvy je v reálu ještě více dynamický, než jsme se obávali. Řešit domácí násilí a násilí na ženách je rozhodně důležité a potřebné, ale konkrétně v České republice bych se spíše soustředil na vymahatelnost práva než na ratifikaci zrovna Istanbulské úmluvy a následnou povinnost plnit gender přání deseti žen.“

Autor je pedagog a historik.

 

1) Úmluva zahrnuje Preambuli, 12 kapitol s 81 články a dodatek. V článku 1 první kapitoly jsou formulovány cíle Úmluvy: „a) chránit ženy před veškerými formami násilí a dosáhnout prevence, stíhání a potlačení násilí vůči ženám a domácího násilí; b) přispět k eliminaci veškerých forem diskriminace žen a podpořit skutečné zrovnoprávnění žen s muži také posílením pravomocí žen; c) navrhnout zevrubný rámec, strategie a opatření pro ochranu a pomoc veškerým obětem násilí vůči ženám a domácího násilí; d) podpořit mezinárodní spolupráci ve snaze o eliminaci násilí vůči ženám a domácího násilí; e) poskytnout podporu a pomoc organizacím a složkám účastným na prosazování zákonnosti, aby mohly efektivně spolupracovat a dohodnout se na integrovaném postupu při eliminaci násilí vůči ženám a domácího násilí.“

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.