Obsah

Jak vypadá a jak je plněna vládní koncepce rodinné politiky? Nenastává čas na novou Národní zprávu o rodině?

Občanský zákoník – uchování tradice

V roce 2011 byla Poslaneckou sněmovnou (a začátkem roku 2012 také Senátem) projednána a schválena  zásadní právní norma, která stanovuje pravidla fungování naší společnosti na mnoho let dopředu. Jedná se o nový Občanský zákoník. Z pohledu prorodinných organizací musíme velmi pozitivně kvitovat podobu rodinného práva obsaženého v zákoníku. Udržela se tradiční definice manželství a můžeme také vytušit, co znamená pojem rodina. V OZ tak čteme, že „Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.“ Ve vší úctě k nejrůznějším formám soužití a životním strategiím – tentokrát zvítězil zdravý rozum.

Důchodová reforma – promarněná šance?

S určitou lítostí hodnotíme důchodovou reformu, která byla loni schválena. Neobsahuje ani jeden prorodinný prvek. Tím mám na mysli nastavení především průběžného státního pilíře, který je závislý na nových přispěvatelích. Pokud nebudou noví pojištěnci, systém dříve či později zkolabuje. Neděláme si iluze, že změnami v důchodovém systému lze výrazně zvýšit porodnost, ale jako součást širší koncepce podpory rodiny hraje i penzijní systém svou důležitou roli. Oslyšeny však zůstaly návrhy na snížení sazby pojistného za každé dítě, které rodič – poplatník vyživuje, nebo možnost přispět určitým procentem ze svého pojistného přímo k důchodu rodičů. Na druhou stranu možná více lidí pochopí, že ani stát, ani soukromé fondy podléhající vývoji na finančních trzích nejsou tím jediným a nejsprávnějším zajištěním na stáří, a zamyslí se nad počtem svých dětí.

Péče o ohrožené děti – nezapomenout pro jedno na druhé

Dalším pozitivním počinem je snaha ministerstva práce a sociálních věcí o transformaci systému péče o ohrožené děti. MPSV se s velkým úsilím a energií pustilo do reformy, která má za cíl co nejméně dětí vyrůstajících v ústavech. Vždy existovaly a budou existovat děti, o něž se jejich rodiče nemohou, neumí či nechtějí starat (v nejhorších případech dokonce takové „starání“ může dítě přímo ohrožovat na zdraví nebo životě). MPSV se proto snaží vytvořit takový systém, ve kterém selhávajících rodin bude díky  podpůrným službám a lepšímu fungování sociálních pracovníků co nejméně. Když ale dítě bude potřebovat náhradní péči, co nejčastěji by měla nastoupit náhradní rodinná péče, tedy pěstouni nebo osvojitelé. A až jako poslední možnost (a na co nejkratší dobu) výchova ústavní. Zcela souhlasíme s tím, že dítě má vyrůstat v rodině a ne v ústavu. V průběhu stále probíhající diskuse o transformaci systému se samozřejmě objevují „třecí plochy“, s některými kroky ministerstva je možno polemizovat či rovnou nesouhlasit (např. hlasité vyhlašování termínů rušení nejrůznějších typů ústavů). Především však musíme upozornit na nebezpečí přehnaného zaměření na jeden segment problematiky rodinné politiky. Nezapomeňme na celkový pohled, na podporu funkčnosti rodiny, na „globální“ pohled na rodinnou politiku. Ptáme se - jak vypadá a jak je plněna vládní koncepce rodinné politiky? Nenastává také pomalu čas na novou Národní zprávu o rodině, když první a poslední byla vydána v roce 2004?

Falešná mantra návratu na trh práce

Snad největším tlakem vyvíjeným na rodiny, resp. na rodiče, je tlak na co nejrychlejší návrat na trh práce. Pokud je společnost nastavená tak, že jedinou činností, která má smysl a hodnotu pro stát, je činnost výdělečná (zaměstnání) a péče o dítě je jen nucená přestávka v pracovním procesu, kterou je třeba zkrátit na minimum, pokud malé dítě představuje překážku v účasti na trhu práce, či dokonce pokud jsou chybějící daně a sociální pojištění „neproduktivních“ maminek na mateřské a rodičovské dovolené považovány  pokud ne za příčinu, tak alespoň za možné řešení deficitu důchodového systému, tak pak se nelze divit, že se rodí málo dětí a naše společnost by bez imigrace vymírala. Dokud se nezmění společenská atmosféra, dokud nebude rodičovství a péče o děti brána jako nesmírně přínosná a společensky relevantní činnost a důvod k oslavě, pochvale a hrdosti, nelze očekávat, že se bude rodit více dětí.

Ing. Lukáš Tomko, Rodinná aliance
Rodinná aliance je sdružením více než 15 nezávislých organizací, které pracují pro rodinu jak na praktické, tak teoretické rovině, a které se rozhodly spojit síly a koordinovat svou činnost ve prospěch rodin.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.