Obsah

There are four words...

Povinná maturitní zkouška z matematiky je opět jedním ze žhavých témat dne. Lenka Zlámalová se jí zastává ve svém textu „Strach z povinné maturity z myšlení“ (Echo24.cz, 20. února 2017), oponuje středoškolský učitel Luděk Šnirch: „Maturita z matematiky je jen parodií na kritické myšlení“ (Echo24.cz, 21. února 2017).

Nejprve tři drobné úvodní poznámky. Systém se chová, jak je měřen. Myslí se, samo sebou, systém, ve kterém se vyskytují entity se schopností učení. Mnoho vyjímek z tohoto pravidla nenajdete. Školství je, domnívám se, téměř typickou ukázkou platnosti pravidla (a to vůbec ne proto, že v něm jde o učení – to je jen zajímavá shoda náhod... klidně bychom se mohli v tomto kontextu začít bavit o zdravotnictví...). Co dáte do přijímaček na střední školy, to se na školách základních učí – a tak, aby to odpovídalo formě přijímacích zkoušek. Prostě základní škola pojímaná jako přípravka na přijímačky. Rodiče samozřejmě chtějí, aby jejich děti u přijímaček uspěly – a učitelé tomu pochopitelně vyjdou vstříc. A škola střední: přípravka na maturitu, potažmo na přijímačky na školu vysokou. A nejen to...: financujeme „na žáka“? Nabere se kde kdo... atd., atp. Takže strategie postavená na změně onoho měřeného není vůbec hloupá – naopak odpovídá dlouhodobě získané zkušenosti s tím, jak systém na vstupy reaguje. Nastavením maturitní zkoušky ovlivníme, co a jak se v daném předmětu na střední škole učí, a Lenka Zlámalová má tedy pravdu, když píše, že argument „nejprve je potřeba zlepšit kvalitu výuky matematiky, aby studenti vůbec měli šanci tu maturitu udělat“ je pochybný.

V čem s Lenkou Zlámalovou naopak nesouhlasím (a to je druhá z avizovaných vstupních poznámek), je kladné hodnocení zamýšlené ústavní stížnosti, za kterou stojí (zjednodušeně řečeno) ředitelé gymnázií. Já to naopak považuji za naprostou ztrátu citu pro proporce, o to horší, že se vyskytuje u učitelů. A konečně poznámka třetí: přes všechno níže řečené nejsem absolutním stoupencem povinné maturitní zkoušky z matematiky. Při vědomí mnohokrát opakované skutečnosti, že matematiku se učíme, abychom byli duševně zdatní (podobně jako tělocvik má sloužit k dosažení či udržení zdatnosti fyzické), lze jistě navrhnout alternativní předmět, jehož pomocí lze myšlení brousit – alternativní pro ty, kteří prostě mají z matematiky nějaký blok. Já bych navrhnul latinu.

A nyní k věci hlavní. Luděk Šnirch nepředkládá argumenty proti povinné maturitě z matematiky, ale proti jedné konkrétní podobě maturity z matematiky (lhostejno zda povinné či nikoli). A v tom s ním souhlasím. Problémy je však užitečné separovat. Pokud bychom přijali předpoklad, že maturitní zkoušku z matematiky lze připravit jen a jen špatně, pak ji nejen nezavádějme jako povinnou, ale zrušme i tu, která existuje... Já se však odmítám vzdát naděje, že maturitu z matematiky lze připravit dobře. Jistě, nikdy ne tak, aby s ní byli zcela spokojeni úplně všichni, ale snad tak, aby míra spokojenosti s ní co nejvíce kladně korelovala se schopností myslet (a v tomto obecném duchu hájí maturitu z matematiky také Lenka Zlámalová).

Můj projekt v této věci by byl rychlý, jednoduchý, populární, levný – což jsou čtyři slova, na která by podle sira Franka Gordona měl slyšet každý politik. Vzal bych asi tak 5 zkušených stredoškolských učitelů matematiky, klidně na penzi. Dal bych jim půl roku času, který bych jim štědře zaplatil, a volnou ruku. Zadání: navrhnout podobu povinné maturitní zkoušky z matematiky ve dvou variantách: pro gymnázia a pro střední odborné školy, popř. zdůvodnit, proč některé obory mají být z povinnosti skládat maturitní zkoušku z matematiky vyňaty (a které to jsou, pochopitelně), resp. navrhnout změny v osnovách, aby výuka byla vždy kompatibilní s obsahem zkoušky.

U učňovských oborů s maturitou bych dal na zváženou každému učilišti, zda obor podržet. Pokud ano, pak rozšířit výuku matematiky a akceptovat povinnou maturitní zkoušku z matematiky na úrovni střední odborné školy; pokud ne, obejít se nadále bez maturity... Ještě je zde samozřejmě námitka, že maturitní zkouška by v takové podobě nebyla „stejně hodnotná“ z gymnázia a ze střední odborné školy. (Což je v zásadě přesně to, kvůli čemu je na stole záměr podat výše zmíněnou ústavní stížnost.) No, jasně, nebyla. Druhou možností je, že bude zkouška jednotná, pro gymnazisty nevyhnutelně příliš snadná a pro všechny ostatní příliš náročná (jak správně uvádí pan Šnirch). Dokud nepříjde někdo s nějakou třetí geniální variantou, já za sebe beru tu první možnost.

Suma sumárum, klidně mi to zkuste vymluvit a ukázat, proč by to takhle nemohlo fungovat, nebo rovnou navrhněte lepší postup, ale já znám osobně pár takových, které kdybyste takhle na půl roku někam v klidu posadili, tak podle jejich výsledku by se pak mohlo maturovat z matematiky nejméně příštích 100 let.

Autor je matematik.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.