Obsah

Kdo tluče

...tomu bude otevřeno. (Lk 11, 10). To si mohou radostně připomínat představitelé fondu Generace 21 poté, co vláda České republiky kývla na příchod 152 křesťanů z utečeneckých táborů v iráckém Erbílu. Stálo to mnoho úsilí, ale výsledek se – jak se v této chvíli zdá – dostavil. Děkujeme a doufáme, že je to jen začátek. K této čerstvé události, z našeho úhlu pohledu takřka horké aktualitě, přinášíme tři dopisy, které jí předcházely – jeden primární, hlavní, a dva, které byly sepsány a odeslány na jeho podporu.

K uprchlické krizi se před pár týdny vyjádřil i světově proslulý ekonom Milan Zelený. Své úvahy zformuloval do klasických deseti tezí a přidal shrnutí s mezititulkem „Času je už málo“. V tom má pravdu. Co však poněkud diskvalifikuje jeho závěry je východisko, ke kterému se přihlásil: „Nerešitelné problémy jsou znakem úpadku stávajících systému a jejich politického vedení. Takové problémy se ‚vyřeší‘ pouze redefinicí a změnou kontextu, pochopením, že namísto globalizace přichází relokalizace a že bránit se a vzdorovat přirozené evoluci je beznadějné a bezvýchodné.“ To nelze popsat jinak, než jako vulgární determinismus nejhrubšího zrna. Opět tedy, zdá se, někdo podle prof. Zeleného stojí v cestě kolu dějin, jeho pozice je naprosto marná a pokud ji nezmění, bude tímto kolem prostě rozdrcen. A kdyby to náhodou přežil, duch doby jej jistě dorazí. Basta. My tedy nesouhlasíme a nadále trváme na reflexi svobodné lidské vůle. V první řadě na konkrétních svobodných rozhodnutích konkrétních lidí v konkrétních situacích záleží, zda se bude vývoj ubírat směrem, který Milan Zelený považuje za nevyhnutelný. Možná ano, možná ne – není to vyloučeno, ale není to ani předem dáno. Stejně tak není předem dáno, že obstojíme (jako jednotlivci, potažmo jako společenství...) v současné imigrační situaci. Není dán ani opak. Je to na nás.

Výhodou Martina Konvičky nepochybně je, že si tohle uvědomuje. Je to jistě důležitým motorem pro jeho aktivity. Pokud něčím není, není fatalistou. Další výhodou pana Konvičky je, že se chápe standardních demokratických mechanismů – našel politickou stranu spřízněnou se svými názory a hodlá jít do voleb. Potud se chová standardněji, řekněme klidně lépe, než třeba takový spolek Rekonstrukce státu. Josef Kopecký k tomu v článku „Blok proti islámu se dohodl s Úsvitem. Půjdou společně do voleb“ (iDnes.cz, 8.9.2015) mmj. napsal: „‚Superlídrem’ společného uskupení bude Konvička, který například hlásá, že islám je horší než nacismus a měl by být rovněž zakázán.“ Je zcela nepřehlédnutelné, že se pan Kopecký domnívá, že tímto odhalením názorů pana Konvičky jmenovaného v jeho politických ambicích poškodí. Tím ale ukazuje značné nepochopení celé situace, zejména tedy toho, jak je to, co dnes pořád ještě nazýváme mainstreamem, stále více na okraji. Tímhle dělá pan Kopecký samozřejmě panu Konvičkovi zcela vítanou reklamu. To lze jen podtrhnout tamtéž uvedenou pasáží o výroku předsedy poslaneckého klubu strany Úsvit Marka Černocha: „Šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch připomněl, že jeho strana už předložila novely zákonů, které mají podle opoziční strany zajistit větší kontrolu církví v České republice tajnými službami...“ To lze považovat jen za logické: je to program tvořený militantními ateisty pro militantní ateisty. My k tomu můžeme pouze dodat: děkujeme, nechceme. Avšak připusťme i to, že jde v tomto případě o zlomyslné překroucení slov pana Černocha, nebo jejich vytržení z kontextu – opět v naivní snaze poškodit budoucí politické angažmá těchto pánů. Potenciální voliči pánů Konvičky a Černocha si ale myslí přesně totéž a rádi to u uren potvrdí... My ilusemi à la pan Kopecký netrpíme.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.