Migrace patří k životu
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 8:47
- Napsal Redakce
Migrace sama o sobě je jevem přirozeným. Evropa sama byla kdysi dávno zalidněna imigračními vlnami, a stejně tak z Evropy zase mnohé imigrační vlny odešly. Kvůli současné nepříznivé demografické situaci by příchod cizinců na Západ mohl být považován za jev pozitivní. Nově příchozí, kteří se usadí v nové zemi a přijmou ji za svou, byli vždy považováni za obohacení, vždyť s sebou přinášeli nové poznatky, zkušenosti, jinou kulturu, zvyky, a třeba i kuchyni. Migrace je zkrátka přirozeným jevem, který patří k životu. Jenže…
Dávno již nejde o pouhý „přirozený“ jev. Přistěhovalectví se stalo předmětem velmi intenzivní „imigrační politiky“, je dnes politickým problémem s dalekosáhlými ekonomickými i demografickými dopady. Čím dál více se stává nástrojem manipulace, ba dokonce i zbraní, která je stále masivněji zneužívána proti nám. Počty lidí, kteří dnes směřují na Západ, dramaticky narůstají. V evropském sousedství se v současnosti nachází největší počet uprchlíků od dob druhé světové války. Hovoří se až o 25 milionech osob, z nichž mnozí se nebudou moci do svých domovů nikdy vrátit. Miliony lidí jsou v pohybu, běženci prchají ze svých domovů z důvodu útlaku, pronásledování, či chudoby a nedostatku. Problém imigrace, která zaplavuje Evropu a dorůstá rozměrů téměř novodobého „stěhování národů“, vyvolává napětí, nespokojenost a nepřátelství, a způsobuje, že se probouzejí téměř zapomenuté nacionální a etnické instinkty. Islámský svět sílí a stále ambiciózněji vyvolává konfrontace se Západem. A ten stojí stále bezradněji, nevěda co počít sám se sebou…
Takový je kontext, v němž dnes uvažujeme o „imigrační politice“, kterou by měl Západ (tedy i my, jako jeho součást) na tuto krizi reagovat. Texty Dana Drápala, Romana Jocha, Petra Hampla, Petra Macha a Jana Kubalčíka, které dnes k tématu přinášíme, nahlížejí téma různou optikou a snaží se nějak vytýčit a vykolíkovat hřiště. Některé myšlenky jsou možná provokativní a volají po debatě, jiné možná jen provokativně znějí… Zapojte se i vy do debaty nad migrační politikou a hledejte s námi ty správné odpovědi. Čtenářské reakce jsou vítány!
Chvátej vyhnanče z míst, kde jsi žil
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 8:42
- Napsal Jan Kubalčík
„Připadne-li morální realista idealistovi tvrdý, je to proto, že odmítá přesunout ve jménu soucitu či sociální spravedlnosti boj mezi dobrem a zlem z jednotlivce na společnost.“ (Irving Babbitt)
Před šesti lety jsem v textu „Imingrace – podmínky solidarity“ napsal toto:
„Jsem solidární s Italy, Řeky, Kypřany... a všemi těmi, kteří ve svém bezprostředním okolí mají tu nemilou možnost sledovat dopady nezvládnutého přílivu nelegálních nepřizpůsobivých imigrantů. Přesto odmítám, aby jim bylo odlehčeno tím, že nějaká část imigrantů bude přesunuta do České repubilky. Proč?
Evropa by měla rekolonizovat Afriku
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 8:37
- Napsal Roman Joch
Pouze kolonizace nového typu může vyřešit evropskou krizi s migranty i předejít utrpení afrických uprchlíků. Buď totiž oni přijdou do Evropy mezi nás se všemi následnými problémy, anebo my přineseme „Evropu“ k nim do severní Afriky, kde budou moct žít bezpečně. Třetí možnost není.
Mnozí publicisté levého a pravého středu se pohoršují nad tím, že česká společnost nechce přijmout více migrantů z Afriky. A předesílají, že se musí změnit a migranty přijmout.
Praotec Čech byl taky imigrant, jenže...
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 8:28
- Napsal David Floryk
K největším zdrojům nestability dnes patří konflikt v Sýrii a výboje Islámského státu na území dalších zemí. Syrských uprchlíků se mimo Sýrii nachází více než 3 miliony. Přesto jen malá část z nich usiluje o azyl v zemích Evropské unie (uprchlíci ze Sýrie tvoří přibližně 20% všech žadatelů o azyl, loni jich bylo 123 tisíc, v roce 2013 jen asi 50 000). Většina uprchlíků se uchyluje do zemí regionu, především do Libanonu, Jordánska či Turecka. V roce 2013 požádalo o azyl v EU okolo 435 tisíc lidí, loni jich bylo více než 626 tisíc, tedy nejvíce od balkánské krize v 90. letech. Téměř polovina žádostí směřuje do Německa, dále do Švédska, Francie a Itálie. Stále větším problémem se tak stává nelegální migrace. V roce 2014 přes Středozemní moře a Itálii proniklo bez registrace do Schengenského prostoru více než 50 000 nelegálních běženců.
Imigrace a limity Evropy
- Podrobnosti
- Zveřejněno 12. 6. 2015 8:24
- Napsal Dan Drápal
Ve Středozemním moři umírají lidé. Nevím, zda někdo spočítal, jaké procento Arabů a Afričanů, usilujících dostat se do Evropy, utone. Přestože se jedná letos už o více než 1800 lidí, další miliony (ano, miliony) jsou ochotny přes veškerá rizika tuto cestu podstoupit. Statisíce lidí se již dostaly do Itálie, Španělska nebo Řecka, a tento proud jen tak nezeslábne.
Powered by Multicategories for Joomla!2.5
