Ústavní právo držet zbraň

Napsal Roman Joch

Málokdy se stává, že souhlasím se sociální demokracií. Tento zřídkavý úkaz nastal nyní; návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vložit do ústavy právo bezúhonných a způsobilých občanů držet a nosit zbraně považuji za dobrý, prozíravý a vhodný. Spíše se divím, že toto právo nebylo v Listině už od samého počátku.

Proč? 

Za prvé, náš liberálně demokratický režim je založen na dvou konceptech. Tím prvním je „společenská smlouva“ – vláda vládne se souhlasem ovládaných, který se projevuje v periodických svobodných a demokratických volbách. Tím druhým jsou „přirozená práva“; jež nejsou produktem či milodarem státu, nýbrž státu předcházejí, jsou dána naší lidskou přirozeností, naším lidstvím; spravedlivý stát je pak ten, který je uznává a garantuje.

Která práva jsou přirozená? Právo nevinných na život, právo na svobodu projevu, na náboženskou svobodu, právo vlastnit legitimně nabytý majetek a právo dle svého svědomí vychovávat vlastní děti.

Ale všimněme si, že každé z těchto práv logicky předpokládá a implikuje i právo další – na přiměřenou sebeobranu. A to proto, že pokud by mě zločinec zavraždil, ostatní práva jsou mi k ničemu. Jak známo, mrtvola si mnoho práv neužije. Tudíž právo na sebeobranu je stejně přirozené jako i ta zmíněná práva předchozí.

Co ale v moderní době představuje přiměřenou sebeobranu?Nikdo netvrdí, že právo vlastnit kulomet či plamenomet. Ale revolver či pistole jsou v současné společnosti pro přiměřenou sebeobranu minimem. Tudíž právo vlastnit střelné, palné zbraně je stejně ctihodné a vznešené jako právo na svobodu projevu, proto by mělo být v ústavní Listině mezi ostatními právy přirozenými zahrnuto.

Stát náš není pán, spíše sluha 

Za druhé si uvědomme, že stát je tady od toho, aby nám naše přirozená práva uznával a chránil; v žádném případě, pokud chce být spravedlivý a legitimní, nám je však nesmí brát. Smí je jen v rámci společenského smíru vymezovat a regulovat. Stát není náš pán, spíše sluha, jehož si ze svých daní platíme, aby nám pomohl chránit naše práva. Ale coby sluha najatý na ochranu práva nemá právo bránit nám, abychom si i my svá práva bránili individuálně. Když si najmu sluhu, aby mi pomohl štípat dříví, sluha mi nemá právo bránit, abych i já štípal dříví.

Stát nám poskytuje obranu v tom, co individuálně neumíme nebo co by bylo nepraktické: vlastnit tank, stíhačku nebo jaderné odstrašení. Ale sebeobranu střelnými zbraněmi, které je bezúhonný a způsobilý občan schopen, mu stát právo zakazovat nemá; tím by se sám stával nelegitimním. Navíc to ani neumí; musel by to být doslova policejní stát s policistou na každém kroku, aby nám zajistil plnou ochranu před zločinci. Ale my nechceme žít v policejním státě; my chceme žít ve státě svobodném. Proto mohou nastat situace, kdy se budeme muset bránit sami. Pro tyto účely je vlastnictví zbraní zásadní.

A za třetí, já považuji stávající zákonnou úpravu práva vlastnit zbraně za optimální. Nemyslím si, že by se měla změnit v liberálnější ke snadnějšímu nabývání zbraní, ale ani v restriktivnější proti jejich nabývání. Dle stávající úpravy zájemce o zbrojní průkaz musí být bezúhonný (žádný výkon trestu), prokázat svou způsobilost bezpečně nakládat se zbraní a zvládnout teoretické testy, jež nejsou triviální; vyžadují určitou inteligenci. Tedy od legálního vlastnictví zbraní jsou odfiltrováni zločinci, blázni a úplní idioti.

Je-li současná zákonná úprava optimální, proč ji ještě dávat do ústavy, proč zákon nestačí? No právě proto, aby byla zachována. Lze totiž čekat tlaky ze západní Evropy – a časem i od místních neziskovek, jež nerozlišují, které nápady k nám přicházející ze západní Evropy jsou dobré a které špatné, či spíše je jim to jedno, hlavně ať tečou peníze z evropských fondů –, aby právo vlastnit zbraně bylo postupně redukováno, až eliminováno. A právě aby k tomu nedošlo, aby stávající zákonná úprava byla zachována, je prozíravé, aby toto právo v dnešním rozsahu bylo právemústavním.

Prozíravý návrh 

Takto to chápe, myslím, i ministerstvo vnitra. Návrh ministra Chovance není revoluční, radikální, je naopak umírněný, konzervativní – konzervuje status quo – a do budoucna prozíravý. Má předejít protizbraňovým fanatikům, jakobínůma abolicionistům jejich nekalé úmysly realizovat. Proto si zaslouží podporu.

Poznámka: autor článku byl pořadem Reportéři ČT požádán, aby tyto argumenty řekl na kameru. Pořad byl odvysílán 5. června 2017 a zazněla v něm argumentace proti navrhované změně ústavy. Argumentace ve prospěch práva vlastnit zbraně v pořadu odvysílána nebyla. Proti mnoha nepravdivým informacím v pořadu se na svých stránkách ohradilo ministerstvo vnitra. V článku jsou argumenty autora, které byly pro pořad natočeny.

Vyšlo v LN 28.6.2017. Převzato z www.obcinst.cz se souhlasem autora.

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.