Obsah

Aktuální číslo

Klima a energie – dva strašáci do zelí

Napsal Jiří Síto

Koncem loňského roku se ve světě objevily velmi pozitivní zprávy ze dvou důležitých oblastí. Mohou signalizovat zásadní obrat v jejich směřování, jež má zatím nepříznivý vliv na společnost.

Pravda se dere na povrch

Jen velmi zřídka a omezeně proniknou na veřejnost zprávy, které jsou v souladu se skutečnými globálními klimatickými poměry. Například zůstalo veřejnosti téměř utajeno, že 29. listopadu 2012 vyzvalo 125 prominentních světových klimatologů generálního tajemníka OSN, aby přestal šířit nepodloženou politiku o nebezpečí emisí CO2 (viz odkaz dole). Tito odborníci dokládají, na rozdíl od tzv. panelu IPPC OSN o klimatické hrozbě oteplování, složeného však převážně z politiků, byrokratů a jen z vědců navázaných na jejich finance, že se takové tvrzení neprokázalo. A to ani za šestnáct let ověřování! Ke globálnímu oteplování nedochází, propagandistické klimatické modely jsou tak popřeny a je třeba zabránit dalšímu vyhazování peněz na neproduktivní snižování CO2.

Nic na tom nemění ani loňský teplotní rekord v naší malé zemičce a zdejší poměrně teplé zimní období. Média nás například příliš neinformují o současných rekordních mrazech a přívalech sněhu na většině severní polokoule ani o sezónně rekordně zamrzlé Arktidě. Ale o vedrech v Austrálii, to ano.

Konečně se tedy začíná prosazovat racionální kritika založená na faktech. Nasvědčuje tomu i nezdar poslední konference o tzv. změnách klimatu v katarském Doha. Stoupá tedy naděje pro tradiční milovníky přírody a života, že nebude předepsaný jen ten jediný alarmisticko-levicový přístup k jejich ochraně.

Klima jako zbraň proti kapitalismu

Dnes tato klimatická šaráda žije mohutným životem a proniká do každé skuliny našeho života. Takto formulovanému zelenému pseudonáboženství, založenému na iracionálním strachu z přehřátí, zatopení a zničení Matky země, propadly milióny lidí. Je očkováno i do dětí v mateřských školkách a vysocí manažeři průmyslových podniků ztrácejí čas vysedáváním na poradách o karbonových kalkulátorech, nezbytných pro zavedení tzv. “udržitelného rozvoje“. Plán celosvětového boje proti klimatu dnes dokonale nahradil orwellovskou vizi permanentní celosvětové války, nutné pro direktivní kontrolu hospodářství a průmyslu. Je to vlastně nový způsob odstranění kapitalismu. Jeho politika se už docela pěkně rozjela, zejména v Evropě. Půjde ještě vůbec otočit kormidlem ?

Nejvíce je postižena výroba elektrické energie, nezbytná a klíčová pro jakýkoli další průmysl i pro život každého jedince. Ve jménu boje proti klimatickým změnám došlo velmi rychle k tak radikálním deformacím struktury tohoto oboru, že to již všichni znatelně pociťujeme ve svých peněženkách. Čistě ideologické tlaky na upřednostnění alternativních zdrojů postavily na hlavu dosavadní technickou a ekonomickou racionalitu. Dobře je to vidět na níže uvedeném obrázku, znázorňujícím ekonomickou náročnost různých zdrojů elektrické energie, sestaveném podle reprezentativních údajů dostupných z roku 2010 v USA.

Nyní jsme pod bičem propagandy „trvale udržitelného rozvoje“ nuceni platit trvale neudržitelné ceny za energii. Nejlevnější zdroj – nukleární elektrárny jsou ale ocejchovány jako největší ničemnost a například Německo chce s jejich uzavřením nahradit dosavadní 41% podíl na zásobování elektřinou alternativními zdroji. Zatím jim jaksi nevadí, že již dnes proto hrozí totální kolaps a destrukce nejen jejich ale i středoevropské elektrické soustavy a tím i rozvrat společnosti. Zdá se jim to mnohem vzdálenější, než možný kolaps nějaké jaderné elektrárny. Ročně sice ve světě zemře například pod spadlými silničními mosty mnohem více lidí, než kdy zemřelo v jaderných elektrárnách, ale to se jaksi neřeší. Veřejnost, zejména v západní Evropě, je momentálně zcela opanována iracionálním strachem z jádra a zároveň opojena nekritickou vírou v zelené zdroje. Snad se trochu i zde blýská na časy s rostoucí nespokojeností spotřebitelů nad prudkým zvyšováním cen energií.

(Podle U.S Energy Information Administration a U.S. National Renewable Energy Laboratory, 2010)

Chladná čísla energetických analytiků ukazují na velké narůstání problémů do budoucnosti. Jakkoli můžeme mít pochybnosti o jejich číslech a přesnosti prognóz co bude za desítky let, přeci jen nám nezbývá než se z nich rezervovaně poučit o pravděpodobných trendech.

Uznávaná International Energy Agency uvedla, že během příštích 25 let vzroste spotřeba elektrické energie o 48 až 88%, v závislosti na různých scénářích rozvoje. I tato agentura zcela nadsazuje, v souladu s panujícím všeobecným nadšením, další rozvoj alternativních zdrojů a to až na 12-ti násobek roku 2010. Přesto jí vychází, že je v tomto období 25 let zapotřebí také nárůst jaderné energetiky v nemalém rozsahu 42 až 117%. Takže by bylo rozumné nestrašit se ošklivostí nukleárních elektráren. Natož kdyby ten mnohonásobek nejistých alternativních zdrojů nějak nevyšel.

Obrat ve zdrojích energie

I proto, že se nyní podstatně mění dosavadní pohled do oboru energie ropy a zemního plynu. Po mnoho desetiletí nás zelení ideologové znova a znova strašili, že tzv. „oil peak“, tedy vrchol těžby a nevyhnutelný následující pád do propasti nedostatku, právě nastává. Nenastal a možná ani po několik dalších generací nenastane. Zdá se také, že upřednostňovaná biotická teorie původu ropy, tedy z živočišných či rostlinných zbytků, neboli z omezených zdrojů, nebude asi ta všeobecně platná. Už to naznačovaly objevy moří z uhlohydrátů na mrtvých planetách ve vesmíru.

Poslední zprávy o nově objevených ložiscích ropy zejména v USA, ale i jinde ve světě, jsou totiž úplně ohromující. Pro USA to podle některých analytiků znamená převratný příchod hospodářského zázraku a nástup další technologické revoluce. Uvádí se, že je k dispozici nejméně trojnásobek zásob dosud největšího producenta Saúdské Arábie. Zásoby zemního plynu mají vydržet minimálně dalších 100 let. Takže tam již nastal explozivní rozvoj technologií přechodu na kapalný zemní plyn a dosavadní importní terminály se začaly přeprojektovávat na exportní. Pro prezidenta Obamu to reprezentuje něco jako pokropení živou vodou.

Co udělá tenhle nový americký ropný boom se stávající geopolitickou situací – jaká bude reakce náhle znejistělých a znevýhodněných ropných velmocí Ruska a bloku OPEC, je zatím velmi nejisté. Předpovídaný pád cen ropy na 50 USD za barel je například pro ruskou ekonomiku smrtící. Oni by spíš potřebovali trvalou ropnou krizi. Obdobné je to s plynem. Gazprom už byl nucen trochu snižovat ceny pro Evropu, které jsou 2 až 3-krát větší než v USA.

Nová nabídka levných energetických surovin bude mít rovněž dramatický účinek na plánovaný rozvoj investic do drahých alternativních energií. Patrně zcela změní všechny dosavadní plány. Doposud byla energetická problematika po nějaký čas zcela „unesena“ určitou „zájmovou skupinou“ k využití plně pro  jejich účel, podobně jako letadlo unesené teroristy. Nastávající výrazná změna vyjednávacích podmínek může vést k nečekanému vývoji a doufejme, že jsou ve hře i pozitivní varianty.

A také by se mělo naplno vyjasnit, koho a co reprezentuje tato zájmová skupina, kromě jejich snadno získaných soukromých miliónů. Zatím se navenek projevuje silně levicovou rétorikou a silně levicovými osobnostmi politiků jako je například americký prezident Obama, bývalý viceprezident AL Gore, či lídři EU. Jak budou na tuto situaci reagovat? Nových otázek se náhle vyrojilo mnoho.

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.