Aktuální číslo

Jan Bohuslav Miltner: Čeští obránci Vídně před Turky roku 1529

Napsal Ivana Kultová

Muslimové (obvykle označovaní jako Turci, což však přesně platí pouze o jejich osmanských vládcích, zatímco jejich poddaní a vojsko byli mnohonárodní) dobývali Vídeň dvakrát a pokaždé neúspěšně. Jestliže ani o druhé, mnohem známější obraně rakouské metropole v roce 1683, k níž významně přispěl český velitel Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, se na rozdíl od zpráv o českých bojovnících v první a druhé světové válce skoro nepíše, tím neznámější je u nás první protimuslimská obrana tohoto města, ke které došlo již o více než půldruhého století dříve – v roce 1529 – a v níž se mnoho vojínů z Čech, Moravy a Slezska, šlechticů, ale jistě i nešlechticů tak významně podílelo na vítězství, že došli uznání samotného panovníka Ferdinanda I. a dostali se jako „Böhmen“ (Češi) i do lidové písně*).

Jedinou v češtině dostupnou publikaci na toto téma vydal nyní Lukáš Lhoťan z pera českého buditele, historika a archeologa prof. Jana Blahoslava Miltnera, který žil v letech 1841-1887 (jde o první veřejné vydání díla publikovaného původně autorem soukromě), a předeslal jí vlastní doplňující úvod o muslimských nájezdech na Slovensko a Moravu v 16. a 17. století. (Z díla téhož historika vydal L. Lhoťan též monografii „Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683“ věnovanou zmíněnému Zdeňku Kašparu Kaplíři ze Sulevic.)

Jak Lhoťanova doplňující úvodní studie, tak vlastní Miltnerova práce se vyznačují velkou důkladností a podrobností, včetně vylíčení muslimských krutostí, jsou doprovázeny mnoha odkazy a vrhají detailní světlo na stav středoevropských zemí ohrožovaných a týraných na počátku novověku muslimskými výboji, známými u nás jinak asi především z lidových balad, jako je například závěr písně o kruté čachtické paní:

A keď budú Turci Vidňu dobývati,

budem sa rúbati, až ma smrť zachváti.

Rúbajte sa, chlapci, ja sa už nebudem,

ja vedle méj miléj v hrobe ležať budem.

V publikaci je připomenuta i souvislost s náboženskými nesváry v Evropě 16. století, kdy útlak ze strany Habsburků vedl některé protestanty – například uherského krále Jana Zikmunda Zápolského, který prosazoval širokou náboženskou svobodu – k přiklonění na stranu muslimských nájezdníků. (V této souvislosti není možná bez zajímavosti postřeh, s nímž jsem se jednou setkala v časopise Dějiny a současnost – že totiž osmanští sultáni dávali mezi vyslanci rakouské říše přednost protestantům, kteří jim byli bližší svým odmítáním náboženských obrazů.) Barvitý je nejen Miltnerův pro nás mnohde již archaicky znějící jazyk, ale i to, že líčení bojů doplnil značně názorným místopisem bránící se Vídně a připojil dokonce podrobný popis pestrobarevného dobového dřevorytu Norimberčana Mikuláše Meldemana zobrazujícího situaci v době obléhání včetně portrétů mnoha účastníků obrany, z nichž některé Miltner vyzvedá jako bojovníky českého původu.

Ať tak či tak, statečné obranné boje Čechů před Vídní v době, kdy Evropu ohrožovalo muslimské nebezpečí podobně jako dnes, mohou být v mnohém inspirací i nám. Sahat po meči je ovšem pro křesťana volbou až tehdy, kdy není zbytí – vždyť podle Pavlova listu Efezským 6,12 nevedeme boj proti lidským nepřátelům, nýbrž proti mocnostem temnoty. Bojujme tedy na modlitbách proti duchu islámu, otvírejme oči zaslepeným vítačům a pomáhejme – máme-li příležitost – Mohamedovým vyznavačům svou láskou poznat hluboký rozdíl našich věr. Věřme, že nám Pán ukáže ty nejlepší cesty, a prosme jej, aby pokud možno nemusely být krvavé.

Jan Bohuslav Miltner: Čeští obránci Vídně před Turky roku 1529. Jako první veřejné vydání vydal Lukáš Lhoťan v Pstruží 2018. Brožovaná, 119 stran.

 

*) Pokud jde o zmíněnou lidovou píseň oslavující Čechy s rukou pohotovou k obraně – viz str. 75 Lhoťanova vydání – dopustil se snad Miltner chyby jejím citováním z básníka Detleva Liliencrona – možná totiž došlo k záměně jmen začínajících písmenem L: na internetu je báseň citována ze sbírky Sta německých historických lidových písní, jejímž editorem byl Friedrich Leonard von Soltau a která vyšla roku 1845, kdy byl spisovateli Liliencronovi teprve rok. Není ovšem vyloučeno, že Miltner báseň četl v nějaké pozdější Liliencronově antologii – či plagiátu?

 

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.