Aktuální číslo

Vraždy agentů

Napsal Dan Drápal

Varuji: Z tohoto článku se nedovíte žádná nová fakta. Jde spíše o úvahu nad etickými otázkami, jež doprovázejí postmoderní války v souvislosti s Izraelem.

Jeden z čtenářů zareagoval na můj článek „Diplomatická válka s Ruskem“ (publikovaný taktéž v tomto, dubnovém čísle KONZERVATIVNÍCH LISTŮ, pozn. red.), v němž jsem zaujal stanovisko k souvislostem pokusu o vraždu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie v anglickém Salisbury, tvrzením, že podobných zločinů se dopouštějí i izraelští agenti. I oni vraždí jiné agenty na území cizích států.

Nebudu se nyní zabývat otázkou, zda je to pravda a o jaké agenty šlo, a budu předpokládat, že to pravda je. Na rozdíl od mého kritika, který tvrdil, že jde o srovnatelné zločiny, vyslovím stanovisko, že je mezi nimi značný rozdíl. Jsem totiž přesvědčen, že Izrael je ve válce s Palestinci a s různými hnutími typu Hamás a Hizbolláh, zatímco Británie není ve válce s Ruskem.

Různé palestinské organizace otevřeně deklarují jako svůj cíl zničení Izraele. Na uskutečnění tohoto cíle pracují různými prostředky, včetně vražd neozbrojených civilistů, a to i těch nejmenších dětí. Když Palestinec pronikne do židovské osady a podřeže matku a děti, je na palestinských územích oslavován jako hrdina. Palestinské děti jsou od mateřské školky indoktrinovány nenávistí k Izraeli. Palestincům, kteří by veřejně projevili určitou vůli po dorozumění s Izraelem, hrozí nejen společenská ostrakizace, ale i smrt. Iránský prezident mohl volat po zničení Izraele přímo na půdě OSN; kdyby se jednalo o jakýkoli jiný stát a jakoukoli jinou oběť, hrozily by danému státu vážné sankce, ne-li přímo vyloučení z této organizace. Palestinští teroristé se snaží unášet izraelská civilní letadla, případě vraždit izraelské sportovce (viz Mnichov 1972).

Británie nehrozí Rusku, že ho totálně zničí. Zatímco Izrael pronásleduje aktivní teroristy, agent Skripal by vyměněn za ruské agenty v západních zemích. Těžko už mohl vyvíjet nějakou podstatnou aktivitu vůči Rusku; jeho vražda byla čirým aktem msty, který měl zřejmě odstrašit další případné přeběhlíky. To vše jsou důvody, proč boj Izraele proti terorismu a boj Británie proti terorismu nelze srovnávat.

Izrael je ve svém boji o přežití osamělý. Zatímco desítky zemí vyjádřily Spojenému království podporu a solidarizovaly se s ním, Izrael čelí mohutné přesile. Pokud dojde k nějakému konfliktu, v Evropě se o něm zpravidla nepíše, když Palestinci konflikt vyvolají. Píše se o něm až v okamžiku, kdy Izrael nějakým způsobem zasáhne, a kdy je tento zásah označován za nepřiměřený. A to přesto, že Izrael dělá vše, aby eliminoval skutečné pachatele a nikoli řadové civilisty, kteří se sami násilí nedopouštějí. Evropská unie Palestince štědře financuje a v podstatě nemá kontrolu nad tím, nač palestinská samospráva tyto prostředky vynakládá. Jsem člověk, který se moc nevzteká; jestli mi ale něco vadí, pak to, že i z mých daní se s největší pravděpodobností financují teroristé zabíjející Židy.

Nepopírám, že i příslušníci izraelské armády se někdy dopustí násilí, ba i zločinů. Nedávno probíhal silně medializovaný soud nad Izraelcem, který zabil již odzbrojeného Palestince. Ovšem i taková událost nakonec svědčí o morální nadřazenosti Izraele. V opačném gardu, tedy kdyby Palestinec zabil odzbrojeného izraelského vojáka, by žádný soud neproběhl. (Nechci přitom tvrdit, že by onen Palestinec zůstal nepotrestán. Živý izraelský zajatec má totiž obrovskou cenu jak pro Izrael, tak pro Palestince: Palestinci vymění jednoho zajatého izraelského vojáka za tisíc teroristů. Veřejný soud by ovšem neproběhl.)

Evropa se vůči Izraeli chová nesmírně pokrytecky. Evropští politici jsou vždy ochotni uštědřit Izraeli nějaký morální políček a mlčet k mnohem vážnějším zločinům páchaným Palestinci. Francouzská policie se snažila ututlat několik vražd, spáchaných muslimy na Židech. Francouzská židovská komunita žije v neustálém strachu a vlastně již v určité poloilegalitě. Tisíce francouzských židů již emigrovaly; značná část (zdaleka ne všichni) do Izraele. Přitom evropské státy neustále podporují různé protiizraelské rezoluce, ať už na půdě OSN nebo UNESCO. V OSN je téměř každoročně schváleno více rezolucí proti Izraeli než proti všem ostatním státům světa dohromady. To je v takové Venezuele, Súdánu, Somálsku, Eritrei nebo Indonésii všechno v pořádku?

Mám řadu důvodů hájit Izrael, podporovat Izrael, upozorňovat na nárůst teď již v podstatě neskrývaného antisemitismu. Proto jsem rovněž podepsal petici za přenesení českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Terorismus to samozřejmě nezastaví, ale jsem ochoten se připojit ke každému počinu, který bude znamenat určitou solidaritu s Izraelem. Na evropském pokrytectví se nechci podílet a i tímto způsobem proti němu protestuji.

Převzato se souhlasem autora.

 

 

 

 

Podporujeme



Partneři



Copyright © 2014. All Rights Reserved.