Evropa stárne a vymírá. Během jedné generace bude kontinent k nepoznání. Evropané místo vlastní reprodukce vítají obrovské zástupy přistěhovalců z Blízkého Východu, Afriky a Asie, kteří nahradí původní rodilé Evropany. Přistěhovalci s sebou přinášejí kulturu s radikálně odlišnými hodnotami ve vztahu k pohlaví, vědě i politice, kultuře, ekonomice i náboženství.

V roce 2015 se v celé EU narodilo 5,1 milionů dětí a zemřelo 5,2 milionů osob, jak potvrzují zdroje Eurostatu, které v textu na portále Gatestone nedávno rozsáhle komentoval italský novinář a spisovatel Giulio Meotti.

Evropská unie tak poprvé v historii zaznamenala negativní přirozený přírůstek své populace. Úmrtnost v Evropě tedy převyšuje porodnost, Evropanů začíná ubývat. Je tady však ještě jedno překvapující číslo: Evropská populace narostla celkově z 508,3 milionů na 510,1 milionů.

Jak se to stalo, když se zde loni narodilo míň lidí, než jich v celé Unii během roku zemřelo? To populace přistěhovalců se zvýšila, a to o zhruba dva miliony za rok, přičemž původní evropská populace se zmenšila.

Nízká míra porodnosti, spolu s přistěhovalci, kteří rodí rychleji, radikálně změní evropskou kulturu, varuje Meottim citovaný britský demograf David Coleman ve své studii „Imigrační a etická změna v zemích s nízkou porodností: Třetí demografický přechod.“

V roce 2008 se v zemích Evropské unie narodilo 5 469 tisíc dětí. O pět let později jich je o téměř půl milionu méně, 5 075 000, jde tedy o pokles o 7%. Čísla fertility nejenom že spadla v zemích s upadajícím hospodářstvím, jako je např. Řecko, ale také v zemích jako je Norsko, které proplulo finanční krizí relativně úspěšně.

Portugalsko v roce 2015 zaznamenalo druhou nejnižší porodnost v Evropské Unii (8.3 na 1000 obyvatel) a negativní přirozený přírůstek -2.2 na 1000 obyvatel.

Která země EU měla nejnižší porodnost? Itálie. Od „baby boomu“ v šedesátých letech se v zemi známé svými velkými rodinami porodnost snížila na polovinu. V roce 2015 se počet porodů snížil na 485 000, což je méně než v jakémkoliv jiném roce od založení moderní Itálie v roce 1861.

Východní Evropa má nyní největší populační ztrátu v moderní historii, přičemž Německo předčilo Japonsko s nejniší porodností na světě, porovnáme-li průměr za posledních pět let.

Některé firmy z těchto důvodů ztrácejí zájem o evropské trhy. Kimberly-Clark, vyrábějící kojenecké plenky Huggies, se stáhla z většiny Evropy. Trh jednoduše není finančně zajímavý. Procter & Gamble, produkující plenky Pampers, zatím investuje do podnikání budoucnosti: hygienické plenky pro seniory.

Evropa začíná být šedá

Liberálové a sekularisté mají tendenci podceňovat důležitost demografických a kulturních problémů. Nepřekvapuje proto, že většina varovných hlasů zaznívá od konzervativních a křesťanských vůdců. Jedním z těch, kdo upozorňují na tento dramatický trend, je dle Meottiho komentáře na Gatestonu skvělý italský misionář otec Pierro Gheddo, který vysvětlil, že kvůli snižující se porodnosti a náboženské apatii, „Islám spíš dříve, nežli později dobyje většinu Evropy“.

A podobně hovoří i mnozí další, když varují, že islám dobyje Evropu nejen svou vírou a odhodláním, kontrastujícími s apatií a nezájmem Evropanů, ale také díky své neklesající porodnosti a vůli k životu. Ode dneška během jediné generace bude Evropa k nepoznání.

Zdá se však, že mnozí si toto nebezpečí uvědomují. Cítí, že identita jejich civilizace je v ohrožení především povrchním libertarianismem, ideologií pod rouškou svobody, která chce rozbít všechna spojení, která váží člověka k jeho rodině, jeho původu, historii, jazyku i národu, i k jeho náboženství a jeho svobodám. Zbývá však ještě dostatek času ke skutečné, viditelné změně? Nebo naše civilizace už nevyhnutelně zmizí, ať již bude potopena hedonistickým etickým chaosem či násilně přemožena novým náboženstvím z pouště?

Agnostický a sterilní kontinent, který se zbavil svých bohů i svých vlastních dětí, nebude mít žádnou sílu utkat se s přicházející civilizací mladých zapálenců, nebo je alespoň úspěšně asimilovat a nabídnout jim vlastní pozitivní hodnoty, varuje ve svém textu Giulio Meotti.

Zpracováno podle portálu Gatestone.