Obsah

Aktuální číslo

Editorial

Napsal Vox Occidentis

Vážení čtenáři,

červnové číslo KONZERVATIVNÍCH LISTŮ je publikováno těsně poté, co se ve vašich poštovních schránkách objevil tištěný VÝBĚR Z HROZNŮ. Věříme, že si oboje v nadcházejících prázdninových dnech užijete... a budete se těšit na letní webové dvojčíslo, které přijde na řadu přibližně v polovině srpna.

Tématem měsíce je opět neomarxistické tažení proti všemu přirozenému – naleznete v něm řadu skvělých textů. Na zásadní studii o ruské desinformační válce upozorňuje níže uvedený editorial VÝBĚRU Z HROZNŮ, takže snad vypíchněme ještě návrh na to, aby se na restitucích majetků církví přímo podílel ten, kdo je za to všechno nejvíce odpovědný: KSČ(M).

Výsledek referenda ve Spojeném království o pokračování členství v Evropské unii podnítil až nečekané výroky. Třeba náš president Miloš Zeman je nejen pro konání referenda o členství České republiky v EU, ale i o našem členství v Severoatlantické alianci. Úžasná myšlenka – ale ve světě, ve kterém je představitelné referendum o vystoupení z Varšavské smlouvy... Prý by v obou případech hlasoval proti vystoupení... jeho voliči, i díky němu, pro... jak praví jedno moudro: „Neposlouchejte, co říkají, sledujte, co dělají.“.

Jedním z kritiků Miloše Zemana je nesporně prof. Tomáš Halík. V lecčem má pravdu (např. když považuje presidenta, navrhujícího referendum o našem členství v NATO, za bezpečnostní hrozbu...), v jiném se mýlí; politické posice, ze kterých prof. Halík svoji kritiku provozuje, nejsou posicemi konzervativními. President Zeman jej „za to“ počastoval drzým flanďákem. Je lhostejné, jaký má kdo názor na prof. Halíka či jeho případnou presidentskou kandidaturu (jak bylo právě naznačeno, jsou mezi námi tací, kteří by mu spíše fandili pro jeho nesporný rozhled, vzdělání a mezinárodní renomé, i takoví, kteří by byli rezervovaní a možná i rezervovanější z důvodu jeho konformnosti a/nebo v důsledku jeho nesporného liberalismu...). V takovémto případě, kdy hlava státu zcela nezastřeně navazuje na nejhorší štvavé proticírkevní „tradice“, však nelze neopáčit: Kde bere tu drzost ten kremelský slouha a pekingský poskok?

Dále máme povinnost se omluvit:

V textu polemické reportáže s názvem „My Češi a náš komunismus, „benešismus“, humanismus a katolicismus – I. část“ (KONZERVATIVNÍ LISTY, 2 / 2015) jsem u jednoho z referujících omylem zaměnil křestní jméno a namísto Jaroslav Hroch jsem uvedl Miroslav Hroch. Přednášku, o níž jsem referoval, měl profesor Jaroslav Hroch a všechny citace, jakož i moje polemické výhrady tedy náleží jemu. Omlouvám se tímto profesoru Miroslavu Hrochovi, který na příslušné akci nevystoupil, neboť vzhledem ke shodě příjmení se ho tato záměna přímo dotýká. Za nepřesnost se omlouvám také čtenářům a děkuji paní J. Š. za upozornění. Tato oprava ovšem nic nemění na citovaných výrocích prof. J. Hrocha ani na mých polemických připomínkách.

Jan Cholínský

K autorovým omluvám se tímto připojujeme.

 

A nyní již, jak je zvykem, následuje editorial právě vydaného tištěného VÝBĚRU Z HROZNŮ.

 

Milí čtenáři,

dostává se vám do rukou jarní číslo VÝBĚRU Z HROZNŮ, tedy první letošní tištěné vydání toho nejlepšího z digitálních KONZERVATIVNÍCH LISTŮ plus řada dalších textů, které dostáváte na papíře v předstihu. Přesto, že čtenářský dosah „papírového“ Výběru je omezený, jsme za možnost vydávat jej vděčni. Papírová tiskovina, vydávaná čtvrtletně, může totiž jinak a možná snáze než průběžně editované digitální čtivo zachytit a vypíchnout důležité trendy, směr pohybu společenského dění, jeho klíčové okamžiky. S nadějí, že v tom nebudeme úplně mimo, vám přejeme příjemné čtení!

Z tohoto čísla bychom rádi upozornili zejména na rozsáhlou analýzu ruské dezinformační války proti Západu, kterou zpracovalo The NATO Strategic Communications Centre of Excellence se sídlem v lotyšské Rize. V posledních týdnech nabyla diskuse o této hybridní válce na intenzitě i v naší zemi, což je velmi vítané. Upozorněme zejména na „Doporučení pro budoucí českou strategii proti systematickým dezinformačním operacím cizích mocností“ z dílny think-tanku Evropské hodnoty a také na červnovou polemiku na serveru Echo24.cz mezi Danielem Kaiserem a Janem Dražanem.

Textem Příští fáze ruské dezinformační války chceme do této debaty významně přispět. Považujeme jej za velmi závažný zejména ve dvou ohledech. Předně, text vznikl v Pobaltí, tedy v oblasti, která se oprávněně cítí bezprostředně ohrožena hybridními operacemi kremelského režimu. Autoři patří k těm, kdož jsou, tak říkajíc, první na ráně. Nejde tedy pouze o kvalitní analýzu, jež může být základem pro řadu užitečných doporučení, nýbrž také o velmi naléhavé varování. Skvělým je pak podstatné východisko celé studie: Nejen že poukazuje na zásadně komplexní ruský přístup k dezinformačním operacím, ale reflektuje také nebezpečí, že bychom se i zde – jakkoliv jde o relativně nové bojiště – mohli snadno připravovat na minulou válku: „Poučením je, že pokud se Rusko rozhodne při nějakém novém střetnutí použít prvku informačního válčení, neměli bychom očekávat, že bude postupovat stejně jako minule. Jinak řečeno, národy a organizace, které se domnívají, že na základě současných studií pochopily ruské informační válčení, a reagují na ně tím, že se připravují na boj proti jejich aktuálně zřejmým hrozbám a schopnostem, ve skutečnosti zaostaly a to, co se stane v nejbližším okamžiku, je znovu zaskočí.“ Našim pobaltským spojencům je třeba za jejich varování poděkovat – a především vzít si z něj náležité poučení.

***

Právo se čím dál víc zahušťuje. Regulace se rozšiřuje i tam, kde dřív nebyla a připadala nám zbytečná. Nejvíc toho přibývá v oblasti veřejného práva. Tam, kde se ukládají různé zákazy a příkazy a s nimi související sankce. Kdyby byl stát schopný z odstupu posoudit, kam to došlo, musel by si přiznat, že už ani neví, jaké všechny zákazy, příkazy a omezení vyplodil. Natož aby je byl schopen kontrolovat a vynucovat. (…) Velmi často se úplně zamlčují dopady regulací na tu část společnosti, která nemá vůbec žádný problém s dodržováním pravidel. Nepotřebuje, aby se jí přidávaly žádné další povinnosti. Ta regulace je obtěžuje. Ta většina, která nemá s dodržováním pravidel žádné problémy, pak právem začíná mít pochybnosti, jestli žije ve svobodné společnosti. Nejhorší je, že ty zákazy jsou často vedeny těmi nejlepšími úmysly. My vás ochráníme. Přece potřebujete být v bezpečí. Musíte se ale zamýšlet nad tím, jestli lidé skutečně potřebují, aby nad nimi někdo pořád držel deštník a podával jim tu pláštěnku. Stavěl před ně plot, aby si proboha nějak neublížili. Měli bychom přece chtít, aby každý člověk byl odpovědný sám za sebe a za svou rodinu. A přitom mu pořád říkáme: my víme líp než ty sám, co je pro tebe dobré. Co smíš a nesmíš, a proto ti to dobro tady zákonem nařídíme. A když to své dobro porušíš, budeme tě za to trestat.

To jsou slova Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu v Brně, z nedávného rozhovoru pro týdeník ECHO. Slova velmi otevřená, výstižná a pravdivá. Je skvělé, že takto smýšlí jedna z nejvyšších hlav české justice, díky! Co však udělat pro to, aby se takto rozbřesklo i v hlavách těch, kdož onu znesvobodňující legislativu tvoří, kdo pro ni hlasují?

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.