Obsah

Aktuální číslo

Policejní krize - jen krátká reakce

Napsal Jan Kubalčík

"Otřesnou epizodu jejich machiavellistické politiky tvoří mezinárodní konflikt, v němž jsme se v současnosti ocitli bezmocní na Blízkém východě. Kořen této bezmoci spočívá ve způsobu, jakým Demokratická strana obrátila záležitost války v Iráku proti republikánskému prezidentu G. Bushovi. Podle demokratů Bush jednal jednostranně, podvodně a unáhleně.

Nic není více vzdáleno pravdě. Politika odstranění irácké vlády silou byla nastolena Billem Clintonem, prezidentem demokratů, když svým podpisem stvrdil návrh zákona o osvobození Iráku a nechal vypálit 450 střel Cruise na tuto suverénní zemi. Mimochodem, učinil to nejen jednostranně, ale také aniž by to s kýmkoli konzultoval. To bylo v roce 1998, tedy pět let předtím, než Bush poslal americké jednotky do Iráku. Deset měsíců předtím Bush varoval iráckého diktátora Saddama Husseina, aby dodržoval příměří ve Válce v zálivu podepsané v roce 1991 a v dalších deseti letech opakovaně porušované. Sedm měsíců předtím, než Bush poslal naše jednotky do Iráku, zamířil osobně do OSN a získal jednomyslný souhlas Rady bezpečnosti k ultimátu Saddámovi. V rezoluci OSN č. 1447 se praví: dodržujte podmínky příměří ve Válce v zálivu k 7. prosinci 2002. Dva měsíce před tímto termínem Bush navštívil Kongres a požádal o souhlas k použití síly v případě, že by Saddám dobrovolně nerespektoval podmínky rezoluce OSN a příměří Války v zálivu, které podepsal a následně porušil. Obě komory Kongresu, včetně demokratické většiny v Senátu svým hlasováním odsouhlasily Bushovi použití síly v Iráku. Souhlas obdržel i od NATO a také vytvořil koalici 40 národů, včetně starých spojenců Ameriky, Britů, k prosazení ultimáta Rady bezpečnosti. Rozhodnutí bylo učiněno nikoli ve spěchu, ani bez konzultace, jak tvrdí demokraté. Pravý opak byl pravdou. Proces rozhodování o vstoupení do války trval deset měsíců, za konzultace se všemi důležitými autoritami. Jakmile ale 19. března 2003 americké jednotky vstoupily do Iráku, trvalo to demokratům jen tři měsíce, než se otočili zády k válce, kterou schválili, podpořili a vyžadovali, a která byla – řečeno slovy bývalého viceprezidenta Al Gora – „zbytečná, nemorální a nelegální“. Nebo slovy prezidentského kandidáta za Demokratickou stranu Johna Kerryho „válka špatná, na špatném místě, ve špatném čase“." (David Horowitz: Hrozba, které čelíme , KONZERVATIVNÍ LISTY,  listopad 2013)

President G. W. Bush je ostouzen ze všech stran za řadu kroků, zejména a v první řadě však za vojenský zásah proti režimu Saddáma Husajna v Iráku. Kdyby jeho kritici měli tu moc, odvolali by jej tisíckrát a ještě jednou. Uvedená operace však byla neskonale legitimnější, než  (viz výše) vpád policejního útvaru pod vedením pana plk. Šlachty na Úřad vlády ČR v roce 2013. A on že má být nedotknutelný? Nemůžu než ostře nesouhlasit s tím, v jakém duchu na jiném místě tohoto čísla KONZERVATIVNÍCH LISTŮ o celé záležitosti píše kolega Jaroslav Cabal.

 

 

 

Sledujte:



Copyright © 2014. All Rights Reserved.